To focení na film se mi v poslední době vůbec nedaří. Pro tentokrát jsem zvolil kombinaci Flexarety a černobílého infračerveného filmu Rollei 400 IR. Ten jsem včera vyvolal a už při vytahování z vývojnice jsem si v duchu pomyslel "kurva, zase tam nic není".

Film se totiž jevil jako zcela čistá průhledná fólie a já se obával, že to bude už třetí film, u kterého se mi to stalo. V předchozích dvou případech to bylo při testech kinofilmové Minolty 5000 AF, kde jsem v tom byl ale nevině, neboť jak se ukázalo, s největší pravděpodobností je fotoaparát vadný. Naprázdno bez filmu se sice zdá vše v pořádku a závěrka funguje, ovšem na filmu ani při jednom z testů nic nebylo, tak mě nenapadá jiný důvod, v čem by mohl být problém.

Teoreticky by to sice mohlo být i filmem, neboť tomu Orwu NP55 už je přece jenom přes 50 let, ale v minulosti už jsem na něj fotil a žádný problém nebyl.

Byť na takových 95% je příčinou skutečně vadný fotoaparát, tak s úplnou jistotou to zatím říct nelze, neboť když jsem si dal kus filmu namotaného ze stejné části metráže do Pentaxu MZ-10, tak se stalo to, čeho jsem se obával už od začátku, co jsem jej začal používat - ta podivná netypická baterie se vybila. Musím se podívat na eBay zda ji tam mají, ale věřím že ano. Otázkou je za jakou cenu a především si na ni budu muset měsíc počkat.

Asi se zase vrátím ke starému dobrému Zenitu TTL, s tím problémy, na rozdíl od aparátů elektronických, nikdy nebyly a film byl vždy zcela v pořádku. Akorát jsem jej musel z aparátu vyndávat ve tmě, neboť ta ozubená kola navíjecího mechanizmu film zvládala kvalitně roztrhat. Ve tmě jej ovšem vyndávám i z toho Pentaxu, neboť filmy ručně namotané z metráže stejně zpět do kazety namotat nezvládá, na to je ten motorek moc slabý.

Ale zpět k tomu podstatnému, tedy aktuálně vyvolanému filmu infračervenému. Až při velice detailním pohledu jsem na něm narazil na jakési slabé obrysy, které mě však v tom okamžiku velice potěšily, neboť je to pořád mnohem lepší než nic.

Obstojně exponovány byly pouze první dva snímky, které však byly pořízeny ve viditelném spektru s citlivostí 400 ISO. Ty další už jsem však fotil ve spektru infračerveném, přes 720nm filtr. Udávaná citlivost s tímto filmem je 25 ISO, ale jelikož byly snímky silně podexponované, je patrné, že skutečná je mnohem nižší.

K tomu jsem ostatně dospěl už někdy v průběhu minulého roku, kdy jsem si Flexaret pořídil a s tímto filmem jej testoval. Jako optimální se tehdy ukázalo ISO 6. Na to už jsem však mezitím stihl zapomenout a znovu si vzpomněl až po vyvolání inkriminovaného filmu. Holt ponaučení pro příště, v mrazáku ještě jeden mám a říká se do třetice všeho dobrého.

On zřejmě přesnosti expozice příliš nepřidal ani historický expozimetr, který jsem kdysi zakoupil na Aukru za 30 Korun. Ten navíc stejně měří pouze ve viditelném spektru, takže pro IR ta hodnota může být odlišná, byť nijak zásadně by se lišit neměla.

Těžko říct, co by tyto snímky udělaly pod zvětšovákem, ale zatím jsem nějak neměl odvahu to vyzkoušet, byť dříve či později to v plánu mám. Tudíž jsem je prozatím vložil pouze do skeneru, který mimochodem není na filmy vůbec určený a je na něm velice problematické naskenovat i správně exponovaný film. Výsledky jsou "velice abstraktní" a připomínají spíše snímky z raných fotografických začátků někdy v 18. století, od někoho, kdo to neuměl.