|
Je velice zajímavé sledovat, jak rychle se technologie posouvají kupředu... třeba takové automatické kolorování s využitím neuronových sítí. Když jsem tuto technologii testoval minule (srpen 2016), výsledky příliš přesvědčivé nebyly a jediné využití bylo jako technologická ukázka.
Nyní máme rok 2019 a provedl jsem nový test, s jinou neuronovou sítí. Kvalita výstupu mě při porovnání s předešlým testem až zaskočila. Samozřejmě to stále není úplně stoprocentní a nefunguje to na všechny typy fotografií, ale pokud tomu snímek sedne, výsledky jsou velmi působivé.
 
První test jsem provedl na fotografiích pořízených na černobílý film. V případě té v úvodu článku se, pokud se nepletu, jednalo o velmi exotickou Fomu LA, která, jak se po vyvolání ukázalo, byla zasažena poměrně silnou formou plísně (to jsou ty černé tečky). Ale to není podstatné. Na rozdíl od kolorovaných výsledků, které najdete v odkazované galerii. Za mě rozhodně dobré. Dokážu si představit situaci, kdy nafotím černobílý infračervený film a tímto způsobem snímkům dodám barvy, které však nebudou napovídat pořízení v IR spektru, nýbrž budou reálné, respektive blízké tomu, jak je vidí lidské oko.
 
Následovaly fotky pořízené digitálně, které však byly ve výsledku převedeny do černobílých odstínů. Tady to nemá žádný hlubší praktický význam, ale je to pouze ukázkou toho, co to udělá. V některých případech jsou výsledky blízké tomu, co by se dalo získat z původní barevné fotografie.
 
Nakonec jsem se rozhodl vyzkoušet digitální infračervené snímky. Nenamáhal jsem se s převodem do černobílé a vložil přímo ty barevné v typických "infračervených" odstínech. Očekáván byl výsledek v reálných barvách. Ve výsledku úplně reálně nepůsobí, ale zdají se být založeny na reálných představách o tom, že obloha je modrá, tráva zelená atp. Poměrně dobře to trefilo i tělovou barvu. Využití bych zde viděl u IR snímků pořízených za nepříznivých podmínek, které neobsahují téměř žádné barvy a jsou celé naoranžovělé.
Typickým příkladem je tato fotka:  
|
