Neuplynuly ani dva týdny od první části a již je na světě druhý díl abstraktní makro série fotografií ženského lůna.

Pro tentokrát přiložil svou pomyslnou ruku k dílu i soudruh Wartenberg (pro nezasvěcené viz ZDE), nicméně snímky jsou natolik abstraktní a decentní, že by to nepohoršilo snad ani děti v mateřské škole. Což tedy nemám v úmyslu testovat v praxi, ale jistě víte, kam tím mířím.

Jinak, co se týče technické stránky věci, tak jak jsem zde již před časem zmiňoval, systém Phoca Gallery, na kterém je zdejší galerie založena, do náhledových fotografií nevkládá barevný profil a snímky se tím pádem mohou zobrazovat chybně.

U všech předchozích galerií jsem to po pracném a dlouhém úsilí manuálně napravil, nicméně, pro budoucí galerie bylo nutno vytvořit použitelnější koncepci.

Napsal jsem si tedy program ve windowsovském Batchi, prostřednictvím kterého mimochodem pomocí prostředí Windows Subsystem for Linux ve Windows 10 využívám i linuxový Bash, včetně repositářů Ubuntu, a který zmiňované náhledy vytváří místo zdejší webové galerie.

Připravené soubory už se pak pouze nahrají na server, čímž jsou kladeny podstatně nižší nároky na jeho výkon. To se však nedá říct o mém PC, který hlad zmiňované aplikace po množství RAM paměti rozdýchává jen stěží.

Nicméně, abychom zde nezabředl do nudných technických detailů, tak pro tento web to celé znamená, že zatímco doposud se zde, coby náhledové snímky, vyskytovaly převážně soubory ve formátu JPG, s barevnou hloubkou 8-bitů na barevný kanál a barevným prostorem sRGB, od galerie Soul of Pussy 1 byl formát ustálen na PNG, 16-bitů na kanál, Adobe RGB.

Ve všech fotografiích včetně náhledů bude samozřejmě barevný profil přímo vložen, takže byť dnešní monitory (tedy ty běžné a cenově dostupné) nejsou schopny celý Adobe RGB prostor zobrazit, měly by se snímky zobrazovat na všech zařízeních korektně.

Drobné úskalí spočívá pouze v tom, že s přechodem na PNG a především 16-bitovou barevnou hloubku, jsou snímky několikanásobně větší a to včetně náhledů. Na pomalejších internetových přípojkách, zhruba pod 50 Mb/s, se tedy fotky mohou načítat déle.

Za zvýšení technické kvality je to však pouze malá daň a jsem přesvědčený o tom, že převážná většina návštěvníků tohoto webu s tím v dnešní době nebude mít problém.

Dále jsem neotálel ani s technickou stránkou pořizování samotných fotografií. 

Svůj Canon 100D jsem vybavil upraveným firmwarem Magic Lantern, který představuje téměř nepředstavitelné možnosti a byť je pro tento aparát stále ve stádiu beta, funguje výborně.

V případě obou sérií Soul of Pussy byla využita vychytávka zvaná Dual ISO. Ta funguje tak, že se ve snímcích po řádcích střídají dvě hodnoty ISO (obě je možné nastavit) a pomocí odpovídajícího softwaru se následně z takto pořízených CR2 RAWů získají 32-bitové (na kanál) DNG RAWy, jež disponují značným dynamickým rozsahem. 

Já z těch 32-bitů sice využívám pouze 16-bitů (neboť 32-bitové snímky jsou náročné na výpočetní výkon počítače, některý software - převážně pluginy -s nimi neumí pracovat a v podstatě neexistuje žádný formát, prostřednictvím kterého by je bylo možné zveřejnit v galerii na webu) i to je však více, než nabízí surová data z mnohých konvenčních zrcadlovek. Například zmiňovaný Canon 100D zvládá bez uvedené pomoci pouze 14-bitové RAWy a o dynamickém rozsahu nemluvě.

Problém mě však čeká i s přechodem na 16-bitů a to hned, jakmile začne infračervená sezóna.

Abych to vzal od začátku... jak jsem zde před časem zmiňoval, pořídil jsem si velice zajímavý foto editor - Affinity Photo.

Tento program ovšem vyšel výhradně v 64-bitové verzi, já však potřebuji pro zpracování IR fotografií využívat jisté, poměrně specifické, 32-bitové pluginy určené pro 32-bitový Photoshop. S Photoshop pluginy je Affinity Photo kompatibilní, takže jsem zakoupil software AlphaPlugins LaunchBox, který umožňuje právě použití 32-bitových pluginů v 64-bitovém foto editoru.

Vše funguje v pořádku, zmiňované úskalí je ale v tom, že pouze u fotografií s barevnou hloubkou 8-bitů na kanál. U 16-bitových plugin nelze spustit a je zašedlý.

Otázka zní, co se s tím dá dělat ? Já na ni bohužel prozatím neznám odpověď.

Netvrdím, že mezi osmi bity a těmi dvanácti, kterých je schopen můj plnospektrální Olympus E-PL1 je nějak zásadně viditelný rozdíl, ale chci zde mít fotografie v jednotném formátu a i ten software, co jsem si na to napsal, počítá se šestnácti bity. 

Kontaktoval jsem i autora zmiňovaného pluginu, ten však 64-bitovou verzi rozhodně neplánuje a nevyvíjí už ani tu původní 32-bitovou.

Jediné co mě napadá je fotografii rozložit na jednotlivé RGB kanály a upravovat každý samostatně. Což by však nemuselo být v praxi úplně snadné a to nejen kvůli tomu, že jednotlivé kanály jsou pochopitelně černobílé.

A nepraktičnost takového řešení jistě není nutno hlouběji rozebírat.

Na druhou stranu, když se nad tím tak zamyslím, tak všechny mé nejzajímavější snímky z minulosti, včetně všech, které byly nějakým způsobem oceněny, byly pořízeny miniaturním zašumělým CCD snímačem kapesního kompaktu Samsung PL60 a uloženy do firmwarem „vylepšeného“ JPEGu.

Často uvažuji, že bych se k němu vrátil, protože ten Olympus zkrátka nedosahuje takových výsledků, jako on.

Tudíž tu techniku a softwarové vymoženosti asi přece jen není potřeba nijak hrotit. Což jsem ostatně nikdy nedělal, ale chtěl jsem ten proces úpravy snímků celý nějakým způsobem „standardizovat“, abych se do budoucna zkrátka vyhnul podobně „zábavným“ činnostem, jako měsíc vkládat do tisíců fotografií barevné profily a prvně si na to navíc muset napsat vlastní program, jelikož žádný vhodný neexistuje.

Ale stejně, tohle je všechno pouze zbytečné a nikam nevedoucí teoretizování. Důležitý je pouze vždy výsledek.

Nejde o to, jakým způsobem a za jakých okolností vznikl, čím byl pořízen, ale pouze o to, jaký skutečně je z hlediska estetiky, atmosféry atp...

Proto jsem nikdy příliš nechápal takové ty dlouhé filozofující popisy u snímků na různých foto serverech. 

Pokud to všechno není zachyceno v tom obrázku, tak ten text to do něj nepřidá.

Zdá se, že jsem konečně odhalil veškeré záludnosti plnospektrální fotografie a nalezl vhodný způsob jejich zpracování.

Výsledek by měl být totožný s IRG fotografií, která je založena na posunu z RGB (červená, zelená, modrá) do IRG (infračervená, červená, zelená).

Postup tvorby IRG snímků je však dosti komplikovaný a to především z důvodu nutnosti dvou současných expozic - jedné ve viditelném a druhé v infračerveném spektru. Bayerova maska první expozice se v takovém případě postará o první dva kanály (zelený a červený) a druhá expozice o zbylý infračervený.

Je však nutno počítat s problémy se synchronizací závěrek, s nutností korekcí drobných odchylek v perspektivě atd...

Proto jsem to vyřešil jinak - jednou jedinou expozicí plnospektrálního fotoaparátu. Prostřednictvím žlutého filtru bylo odfiltrováno spektrum modrého světla a zbytek už je převážně otázkou matematiky, respektive softwaru. Pomocí toho jsou z plnospektrální fotografie "vypreparovány" samostatné IRG kanály a vloženy do RGB modelu.

Jak to celé vypadá se lze přesvědčit z výše uvedených snímků. Pro testovací účely byly využity fotografie z galerie s pořadovým číslem 83, neboť jsou to jediné plnospektrální snímky pořízené přes žlutý filtr, které mám k dispozici.

Domnívám se, že oproti původnímu zpracování snímků je to značný posun.

Jakmile bude k dispozici dostatek infračerveného světla, začnu se tomu tedy věnovat hlouběji.