|

V úterý jsme se s Cathalií vydali na kopec a i nadále tam rozvíjeli naši fotografickou spolupráci... tedy vlastně nejen tu fotografickou :-)
Každopádně, ve výsledku jsem se souhrou podivných okolností objevil před objektivem i já a vyskytuji se tedy na větší části výsledných snímků.
Blíže bych to nekomentoval...
Co se týče vyvolaného negativu z Flexarety, tak byť se negativ samotný jeví poměrně dobře, prozatím se mi nepodařilo jej použitelným způsobem zdigitalizovat, aniž by výsledek nepůsobil jako v mlze se ztrácející šedivé obrysy, působící dojmem snímku z hodně rané fotografické éry.
Každopádně, velkou výhodou je, jak jistě nemusím zdůrazňovat, že Flexarata je zrcadlovkou dvouokou, což je oproti těm jednookým velká výhoda, neboť i po nasazení IR filtru v hledáčku vidím původní obraz.
Sice je posunuté zaostření, ale na to už se dá postupně přijít, kam je potřeba ostřit, případně stačí více zaclonit, čímž se to vykompenzuje.
Pořídil jsem na IR film i tři postupné expozice, pořízené přes zelený, červený a infračervený filtr, s kterých jsem měl v plánu složit výsledný IRG snímek. Bohužel to však nevyšlo a byť se scéna jevila jako zdánlivě statická, mezi jednotlivými snímky se vždy celá pohnula, takže výsledkem je nějaká barevně rozmazaná podivnost. Nepomohlo ani perspektivní softwarové zarovnání.
I kdyby se ta scéna nehýbala, tak si však nejsem úplně jistý, jestli by byl výsledek lepší.
Těžko říct, proč se mi pořád nedaří, aby se mé IRG snímky alespoň trošku podobaly Kodaku EIR.
Technicky vzato, Kodak EIR měl tři vrstvy - zelenou, červenou a infračervenou. Lze ovšem předpokládat, že ty dvě první obsahovaly pouze vlnové délky zahrnující danou barvu + nižší (modrá, kvůli které musí být žlutý filtr na objektivu, aby se odfiltrovala). Vyšší vlnové délky však nikoliv.
Zatímco když běžným fotoaparátem fotím postupně černobílé snímky přes barevné filtry, tak každý z těch snímků ty vyšší vlnové délky obsahuje - což by teoreticky mohl být zdroj problému.
Nedejbože, když k tomuto účelu použiji plnospektrální foťák, kde je navíc ve všech kanálech i to IR.
U digitálu se to dá zřejmě do jisté míry řešit tak, že se vyfotí klasický barevný snímek a až v editoru se z něj vezmou potřebné kanály reprodukované pomocí Bayerovy masky.
Ale ty výsledky v tomto případě zkrátka nebývají dobré, byť netuším proč.
Každopádně, že to tak u toho Kodaku skutečně bylo, to je jen teorie, ale dle mě nejpravděpodobnější. Podrobnější parametry tohoto filmu, jako jsou spektrální křivky jednotlivých vrstev, se mi bohužel nikde nepodařilo najít, což značně komplikuje jeho emulaci.
O moc lépe než to analogové nedopadlo ani IRG digitální. Opět stejný problém, scéna se vždy pohla.
Ovšem v rámci zmiňovaného focení s Cathalií jsem tuto techniku vyzkoušel i na ni a ta se nehýbala téměř vůbec. Po složení do výsledné podoby je to však opět o ničem. Jednalo se o variantu se všemi třemi filtry. Tu s použitím Bayerovy masky jsem chtěl vyzkoušet též, ale omylem jsem nafotil všechny snímky monochromaticky, takže jsem o tu možnost pochopitelně přišel... tak tedy příště.
Ještě to holt chce pár experimentů a trošku ten postup vyladit... |