|
Jelikož bylo ve čtvrtek volno, konečně jsem se dostal k otestování Olympusu E-PL1 PEN upraveného na plné spektrum.
Za tímto účelem jsem se vydal k rybníku a byť příliš nesvítilo slunce a tedy nebyly na IR úplně vhodné podmínky, troufám si říct, že se tento aparát jeví vskutku nadějně a jeho výstup splňuje očekávání.
Postupně jsem vyzkoušel filtry jednotlivých vlnových délek, přičemž zatím se mi až tak nejpoetičtěji jeví klasických 720nm.
Výsledky při některých dalších vlnových délkách jsou sice též do jisté míry uspokojivé, ovšem je to spíš takový ten typ fotek, co nenadchne ani neurazí.
Ale je možné, že to do značné míry bylo ovlivněno právě tím počasím a proto z toho nelze vyvozovat jednoznačné závěry, nýbrž je potřeba s ostatními vlnovými délkami experimentovat i nadále.
Při každé změně filtru jsem znovu nastavil manuální vyvážení bílé a právě v tom vidím jisté úskalí... fotoaparát si totiž umí uložit pouze jednu hodnotu manuálního WB a nikdy tedy s jedním filtrem nedosáhnu stejného nastavení.
Lze nastavit pouze hodnotu v Kelvinech, ale to by vyžadovalo značnou míru experimentování, než bych našel tu optimální. Hledal jsem, zda se tato hodnoto nenachází v EXIFu fotografií, zdá se však že nikoliv, byť je tam jedna, u které jsem se původně domníval, že by to mohla být ona... po jejím nastavení do fotoaparátu však bylo vyvážení bílé zcela mimo, takže asi nebude.
Ve výsledku tedy zřejmě bude mnohem jednodušší vyvážení bílé vždy nastavit pouze orientačně a plně je doladit až při "vyvolávání" v CameraRAW, což je otázka jednoho (dobře mířeného) kliknutí a na kvalitě snímku se to při focení do RAWu samozřejmě nijak neprojeví.
Přikládám snímky pořízené v jednotlivých vlnových spektrech:
Full spectrum - Plné spektrum, tedy souhrn infračerveného, viditelného a zřejmě i UV světla, nepřináší uspokojivé výsledky a testovací fotografie pořízené tímto způsobem nejsou ničím zajímavé... připomíná to spíš fotografie pořízené ve viditelném spektru, které mají výrazný barevný posun.
Nicméně, zřejmě by bylo možné plné spektrum využít v případě, kdy by výsledkem měla být klasická černobílá fotografie, neboť zde by rozdíl oproti viditelnému spektru neměl být nijak výrazný, ale na čip by dopadalo vyšší množství světla - čistě teoreticky až dvojnásobné... vzhledem k tomu, že Slunce vyzařuje ze 47% viditelné světlo, z 50% infračervené a z 3% ultrafialové.
Takže to by tak odpovídalo... ale je to jen teorie a v praxi to zatím nemám ověřené.
Žlutý filtr - Žlutý filtr odfiltruje vlnové délky zhruba pod 500nm, takže se jedná o téměř celé viditelné spektrum, kromě modré, v kombinaci se spektrem infračerveným.
Ve výsledných snímcích tedy převládá spíše nádech viditelného spektra, ovšem díky tomu infračervenému dochází k výraznému barevnému posunu a to především u zeleně, která je v ideálním případě červená.
Toto však není ta situace a proto má fotka nádech spíše narůžovělý, což není úplně to, co bych chtěl.
Nicméně, využití zde vidím a teprve dalším experimentováním se ukáže, jak moc velké.
680nm - Zde už je podobnost s klasickou infračervenou fotografií patrnější, byť stále je zde i značná složka viditelného spektra.
Možnost využití je v tomto případě nesporná a existuje celá řada situací, kdy je vhodnější volit tento filtr místo klasického 720nm - ať už z hlediska podmínek při fotografování či třeba z hlediska výsledné barevnosti.
720nm - V tomto případě není co dodat, klasická infračervená fotografie, se vším co k ní patří.
Infračervený efekt je zde patrný a snímky obsahují stále dostatek barevné informace.
Při dostatečně intenzivním IR záření podává uspokojivé výsledky ve většině případů a hodí se pro celou škálu situací.
950nm - Infračervený efekt je zde maximální, ovšem za cenu značného prodloužení času závěrky a především kompletní ztráty barevné informace.
Filtr je vhodný na kontrastní černobílé fotografie, přičemž jeho použití je omezeno celou řadu faktorů, z nichž tou nejpodstatnější je nutnost co nejsilnějšího slunečního záření.
Uvedený snímek byl pořízen s časem 1/50s a clonou F4, při ISO100.
U ostatních vlnových délek lze fotit s téměř totožnými časy jako ve viditelném spektru.
Jak je tedy z výše uvedeného patrné, kromě klasických 720nm je zde mnoho prostoru pro experimentování a i s filtry jiných vlnových délek by zřejmě bylo možné za vhodných podmínek dosáhnout zajímavých výsledků.
Ovšem ani jedna z vlnových délek příliš nepřipomíná snímky z mého Samsungu PL60, s nímž jsem fotil doposud.
Až do teď jsem se domníval, že to "sklíčko" z ovladače k videu, které jsem v něm použil, byl filtr o vlnové délce 720 nm, nicméně začínám o tom mít jisté pochybnosti a je možné, že ta vlnová délka je trošku jiná.
Na druhou stranu, zkoušel jsem s ním fotit i s klasickým 720nm filtrem umístěným před objektivem (samozřejmě v kombinaci s tím interním před čipem) a snímky vypadaly v podstatě stejně jako bez něj, jen byly možná lehce kontrastnější... takže tím to asi nebude.
Pak tedy zbývá jediná možnost a to ta, že je to otázkou použitého čipu... zatímco ten Samsung má CCD, které jsou dle mého názoru na infra o něco vhodnější ("vidí" lehce větší spektrální rozsah a jsou schopny zachytit více barev), v případě tohoto Olympusu se jedná o CMOS.
Což má celou řadu technologických výhod, jako je dobrá technická kvalita a nízká úroveň šumu.
S tím Samsungem se v tomhle opravdu porovnávat nedá... ten fotí jen do JPEGu... nelze ovládat plně manuálně... má maličký čip... nelze pracovat s hloubkou ostrosti... nelze měnit objektivy... snímky jsou plné šumu, který musím odstraňovat, což je kvalitativně degraduje... fotografie nejsou zrovna nejostřejší... a našlo by se toho víc.
To všechno tento Olympus řeší a žádným z těchto neduhů netrpí, což je obrovská výhoda a celkově je ta technická kvalita úplně někde jinde, takže i výtisky by mohly být kvalitnější.
Nicméně, otázkou je, který styl je zajímavější, respektive zda se mám snažit ten Olympus uzpůsobit, aby z něj lezly výsledky podobné těm z toho Samsungu, nebo mám fotit snímky v takovém duchu, jaké z něj lezou nyní. |
