Protože se začínám zajímat o focení v infra red (IR) spektru, rozhodl jsem se napsat tento článek, ve kterém se snažím objasnit základy této problematiky...

Nebudu tady rozebírat, jak to funguje u analogu, protože to je paradoxně podstatně složitější než v případě digitálů.

U analogů je sice ta výhoda, že neobsahují IR cut filtr, takže není potřeba foťák nijak modifikovat a IR světlo může pronikat na film... stačí tedy IR filtr na objektiv, aby se odfiltrovalo viditelné světlo a dopadalo na něj pouze IR.

Nicméně problém je s dostupností IR citlivých filmů a především v tom, že analogy neobsahují živý náhled a protože lidské oko IR světlo nevidí, tak v hledáčku je po nasazení IR filtru, pochopitelně pouze tma. Není tak možné zaostřit, protože IR světlo je oproti viditelnému posunuté, takže když se filtr nasadí až po zaostření, tak výsledná fotka ostrá nebude. Je potřeba vyzkoušet, jaký je posun oproti normálu a udělat si značku na objektivu.

U digitálů je situace lepší, ovšem i zde platí, že když příjdete do obchodu se slovy, že byste rádi IR foťák, tak odejdete s nepořízenou, neboť tento typ fotoaparátů se bohužel sériově nevyrábí.

Vždy je tedy třeba vycházet z klasické konstrukce a úpravu provést svépomoci, či ji svěřit některému z odborných servisů.

Zde je ale nutno počítat s tím, že Vás tento nestandardní zákrok bude něco stát... a rozhodně by se nejednalo o zanedbatelnou položku.

Existují tři základní možnosti, jak IR fotit:

1) běžný foťák bez jakýchkoliv úprav

2) upravený foťák s IR filtrem na objektivu

3) upravený foťák s IR filtrem na čipu

1) běžný foťák bez jakýchkoliv úprav

Protože by IR světlo dopadající na čip rušilo běžné fotografie, všechny digitální foťáky, zhruba od éry 3Mpx, obsahují takzvaný IR cut filtr, který blokuje IR a UV záření, aby na čip dopadalo pouze viditelné světlo.

Ale není to jediný důvod... z velké části je to i zásluha asi 10 let staré aféry, kde měla problém Sony.

IR světlo totiž proniká některými, především červenými, látkami. Takto odění lidé pak byli na fotkách nazí.

V různých foťácích jsou tyto filtry různě silné. Přes některé nepronikne IR světlo vůbec, ve většině případů ale jeho malá část ano.

Ovšem, obvykle jsou nutné několikavteřinové až minutové časy expozice, což omezuje focení pouze na statické objekty a použití stativu je nezbytností.

Např. focení lidí tedy v tomto případě absolutně nepřipadá v úvahu.

Na druhou stranu ale mohou být dlouhé časy výhodou. Třeba při focení vody, trávy, nebo větví stromu při větru, tak vznikají úchvatné malebné obrazy.

Je pochopitelně nutné mít na objektivu IR filtr, který blokuje viditelné světlo, přičemž velký dopad má to, o jaký typ se jedná.

V tomto případě doporučuji filtry s vlnovou délkou okolo 720 nm, které propouští i část viditelného spektra.

Výhodou je, že tolik neprodlužují délku expozice.

2) upravený foťák s IR filtrem na objektivu

Tato metoda spočívá v odstranění IR cut filtru, který se nachází před objektivem.

Postupy se liší u jednotlivých foťáků, nicméně v převážné většině případů jsou poměrně komplikované a často je i nutné některé části odpájet. Nicméně u značek Nikon a Canon problém obvykle nebývá, protože jsou na internetu k dispozici detailní postupy pro jednotlivé typy.

IR cut filtr se nachází těsně před čipem a jedná se o čtvercové sklíčko zbarvené do modra, s obvyklou tloušťkou 1 - 4 mm.

Při jeho odstraňování je nutné postupovat velmi opatrně a současně chránit čip před prachem.

Po vyjmutí je nutné filtr nahradit čirým sklíčkem totožné tloušťky, s původním filtrem, neboť bez toho by přestal fungovat autofocus.

Po opětovném uvedení do provozu by pro foťák měly být viditelné frekvence až zhruba do 1000 nm. To je možné ověřit namířením libovolného dálkového ovládače na objektiv a stisknutím některého tlačítka. IR dioda, jejíž světlo je okem neviditelné, by měla velmi jasně zářit.

Nyní již stačí našroubovat IR filtr na objektiv.

3) upravený foťák s IR filtrem na čipu

Tato metoda je velmi podobná s metodou dvě, liší se pouze v tom, že IR filtr není upevněn na objektivu, ale je jím přímo nahrazen IR cut filtr (použije se místo sklíčka z bodu dvě).

Hlavní výhodou oproti bodu dvě je to, že na čip dopadá mnohem více světla a délka expozice jak tak téměř totožná, jako je tomu při klasickém focení.

Nevýhodou je naopak to, že tyto filtry jsou velmi drahé a navíc je problém je sehnat v požadovaných rozměrech a tloušťce... navíc v ČR jsou téměř nedostupné.

Existuje však několik improvizačních metod, jak filtr nahradit. Pokud má náhrada vhodné optické vlastnosti, může se originálnímu filtru téměř vyrovnat.

varianta a) Ve starších dálkových ovladačích se na přední straně nachází černé sklíčko, což je v podstatě IR filtr. Ovladače, u kterých je viditelná dioda, jej neobsahují.

Tato sklíčka se liší tím, jaké vlnové délky propouštějí, tloušťkou a bohužel i tvarem, což bývá problém. Pokud je sklíčko např. zakulaceno, tak jsou jeho možnosti použití poměrně omezené. Ideální je, pokud je zcela rovné. Jeho velikost lze upravit diamantovým řezačem na sklo a pokud neodpovídá šířkou, tak v případě, že je užší, je nutné použít ještě čiré sklíčko, tak aby součet odpovídal tloušťce původního IR cut filtru. Pokud je tlustší, tak je situace značně komplikovanější a je nezbytné ho nějakým způsobem obrousit a poté vyhladit a vyleštit, tak, aby byl opticky zcela čirý. Bohužel je to téměř nemožné

varianta b) Dvě vrstvy neexponovaného barevného diafilmu - v tomto případě je opět nutné použít sklíčko pro doplnění tloušťky.

Výsledky jsou výhradně černobílé.

varianta c) Dvě vrstvy exponovaného barevného negativního filmu - stejné jako metoda "b", liší se pouze typ filmu.

Výsledné fotografie mají barevný nádech, stejně jako tomu ve většině případů bývá při použití klasických IR filtrů na objektiv.

Aktualizováno 30.3.2012

Před časem jsem si na Aukru velmi výhodně zakoupil kompaktní fotoaparát Samsung PL60 a po pracném úsilí jej upravil podle bodu 3, tohoto článku.

Přes zimu jsem pro něj příliš využití neměl, i když jsem pár experimentálních fotek taky pořídil.

Nicméně, teď jsem měl konečně příležitost jej důkladně vyzkoušet, neboť slunné jarní dny jsou na focení v IR spektru naprosto ideální. Slunce je totiž velmi silným zdrojem IR záření.

Ukázalo se, že se mi při modifikaci na čip bohužel dostaly drobné nečistoty, při krátkých ohniscích ale na fotkách naštěstí nejsou viditelné.

Technickou kvalitou fotek, jsem byl vzhledem  k tomu, že se jedná o malý kompakt s titěrnou optikou i čipem, poměrně překvapen a s kvalitou snímání IR záření jsem rovněž spokojen.

Pro představu přikládám několik fotek pořízených tímto přístrojem: