Při focení s Verčou jsem pořídil několik experimentálních stereoskopických snímků (dnes se používá spíše nepřesné označení "3D").

Myslím, že prostorový efekt je poměrně dobrý, nicméně, problém vidím spíše ve zpracování takových snímků.

Foťák je ukládá do standardního stereoskopického formátu MPO, který lze zobrazit libovolnou zobrazovací metodou.

Moje galerie však tento formát nepodporuje a zajištění jeho podpory by bylo složité, proto jsem ze snímků udělal klasické anaglyphy, zobrazitelné pomocí barevných brýlí red-cyan.

Minulý týden jsem byl informován redakcí Reflexu, že je možné si odnést své fotografie z výstavy a to ve středu - tedy dnes.

Už při čtení mailu se mi příliš nepozdávala následující věta:

"Upozornuji, ze bohuzel neni mozne nijak zajistit dohled nad prislusnoti jednotlivych fotek a autoru..."

I přes to jsem se však do Prahy vydal si je vyzvednout. Odnést si je bylo možné od deseti do čtrnácti hodin, nicméně přesto, že jsem do Šporkovského paláce dorazil jen pár minut po desáté, tak moji vítěznou fotografii jsem tam již nenašel a odnesl si pouze tu výše uvedenou. Je vytisknuta na jakési tvrzené plechové desce, váží několik kilo a její rozměry jsou opravdu značné (97x71 cm).

Každopádně, dotyčnému, který mi vítěznou fotografii odnesl bych chtěl popřát, ať ji řádně užije a vystaví si ji na nějakém pěkném místě. Těší mě, že někoho natolik zaujala.

Jinak, abych do té Prahy nejel jen kvůli takové blbosti, tak jsem měl domluvené focení s modelkou Verčou. Ta mě dovedla i do zmiňovaného Šporkovského paláce, kam bych sám měl zřejmě trošku problém trefit.

Verča mě velice mile překvapila.... je úžasná.... je to opravdu příjemná modelka a jsem rád, že jsem měl možnost s ní spolupracovat. Její něžný a roztomilý vzhled působí krásně kontrastně v drsnějším prostředí a vlastně se dá říct, že trošku klame. Člověk by čekal něžnou duši a přitom je to drsná holka, která se nebrání ani méně standardním nápadům a i ve značně chladnějším počasí ji nedělá problém pózovat až do doby, kdy už se zimou třese na tolik, že na ni foťák odmítá zaostřit.

Jen je škoda, že nesvítilo slunce, takže se moc nedalo fotit v infračerveném spektru a celkově jsme toho příliš nafotit nestihli, za což mohli i neustálí kolemjdoucí diváci, kteří náš trošku vyrušovali.

Dalším neblahým aspektem bylo, že jsem s sebou měl v Praze pouze základní arzenál doplňků a rekvizit, na základě čehož nebylo možné realizovat myšlenky důmyslnějšího charakteru.

I přes to se focení neobešlo zcela bez následků, nicméně musím konstatovat, že jsou to následky velice slušivé. i Když ona sama na to má asi názor opačný.

Snad Verče nebude vadit, že to zde uvedu, ale musím se pochlubit, že to byla první lesbička, s jakou jsem fotil :-)