Čeština (Česká republika)

Můj účet



Darksome Pho†ography
Sekrety duše pokračují...
Středa, 04 Prosinec 2013 22:57

 

Dokončil jsem další snímek ze série Sekrety duše.

Opět se jedná o černobílou fotografii, vyfocenou na film Fomapan 200, zvětšenou na dávno prošlý fomácký baryt o rozměrech 13x18 cm, následně "vykoupanou" v ženském ejakulátu a poté kolorovanou barvami rozmíchanými v téže tekutině.

 

Musím konstatovat, že na papíře to vypadá podstatně líp, než po oskenování.

Například v digitální verzi první fotky je modelka fialová, což na papíře rozhodně ne.

Ty barvy jsou zde úplně jiné, takové mdlé, přičemž na papíře vypadají tak, jak jsem zamýšlel...

Otázkou je, jak tak budou vypadat dlouho, neboť jsem byl upozorněn, že tento organický materiál zřejmě nebude v tomto ohledu příliš stabilní.

 

Jinak, dokonce se našli lidé, kteří mi nevěří, že jsou snímky skutečně kolorovány ženským ejakulátem.

Asi bych měl příště použít nějakou tekutinu, kde to bude patrné na první pohled, například mateřské mléko, i když v tomto případě si nejsem jistý, jak by se s ním pracovalo.

Též by mohl být problém s jeho obstaráním...

 

Teoreticky by se dala použít i menstruační krev, se kterou jste se zde v galerii mimochodem již mohli setkat na fotkách s Ivankou, dávnějšího data pořízení.

Byť i ona sama se onehdá v diskuzi na Fotopátračce styděla přiznat, že je ta krev pravá.

Potíž je však v tom, že ta menstruační se kazí ještě rychleji než běžná kolující v žilách - tedy velice rychle - a čím více zkažená je, tím se mění nejen její zápach, ale i struktura, což bývá zdrojem problému.

Moc by se s tím asi kolorovat nedalo, nehledě na to, že bych do toho mohl namíchat kolik barev bych chtěl a tu červenou bych měl myslím stejně problém přebarvit.

Tedy jedině použít tekutin více, přičemž tato by zastupovala právě jen tu červenu složku.

 
Sekrety duše
Úterý, 03 Prosinec 2013 20:06

 

Již nějakou dobu si pohrávám s myšlenkou ručně kolorovat analogové černobílé fotografie.

Běžné postupy se mi však jevily jako příliš konvenční a proto jsem se rozhodl si je trošku upravit k obrazu svému, aby byly konvenční o poznání méně.

Obvykle se snažím, aby měl snímek "duši", nicméně pro tentokrát jsem dospěl k myšlence, že by naopak mohl mít i něco z těla, konkrétně lidského.

 

Vodu, běžně využívanou v procesu kolorování, jsem tedy nahradil tělní tekutinou a to ženským ejakulátem.

Jelikož se jedná o kolorování za mokra, fotografie v něm byla předem nějakou dobu namočena a následně v téže tekutině byly rozmíchány anilinové barvy.

Voda byla použita pouze na praní štětce.

 

Ženský ejakulát mi k tomuto účelu poskytla jedna z mých modelek, která si však, z pochopitelných důvodů, nepřála být jmenována.

Jeho asi čtvrtlitrovou zásobu jsem měl zhruba rok v mrazáku, přičemž po vytažení a rozbalení z igelitového sáčku láhev poněkud zapáchala, ale zřejmě to byla jen láhev zvenčí, nikoliv její obsah, tedy tekutina samotná, jak sem se původně domníval.

Ta je po rozmrznutí téměř bez zápachu, line se z ní pouze velice lehká vůně, která by se dala nejblíže přirovnat zhruba k citrónovým tónům.

Dále je víceméně bezbarvá, skoro nepozorovatelně nažloutlá a proti světlu v ní lze pozorovat jakési drobné struktury - takové úplně miniaturní, téměř mikroskopické, bílé kousky, když to popíšu tímto neohrabaným způsobem.

 

Původně jsem si tuto tekutinu obstaral za účelem poněkud odlišným, ale jelikož experiment nebyl úspěšný, skončila na delší dobu ve zmiňovaném mrazáku.

Původní myšlenka byla obarvit ejakulát v barvách CMYK, naplnit jimi toner inkoustové tiskárny a tisknout jimi fotografie místo inkoustu.

Případně pak použít i další tělesné tekutiny a místo červené použít například krev atp.

K tomu už však nebyla příležitost, neboť hned při prvním pokusu s obarveným ejakulátem se ucpaly tiskové trysky a vytiskla se pouze asi třetina jednoho ze snímků, přičemž už se mi tiskárnu nepovedlo uvést do provozu.

Bylo by nezbytné tekutiny přecedit například přes látku, ale bohužel jsem již neměl další tonery a k jejich zakoupení zase prostředky.

 

V tomto ohledu se více osvědčily jiné tekutiny - již před delší dobou jsem slil všemožné chemikálie (jako je např. ředidlo) a všelijakej odpad, co jsem našel ve sklepě, přičemž jsem vzniklou tekutinu též použil k nahrazení inkoustu.

Výsledkem byly krásně sépiově zabarvené snímky, které mám dodnes nalepené na zdi.

Též se to ucpalo, ale do té doby jsem stihl vytisknout několik set papírů.

Přece jen ta chemie měla dostatečnou sílu na to, aby si v těch tryskách cestu udělala...

 

Výše uvedený snímek je tedy můj první, jenž byl vytvořen touto technikou sexuálně zvráceného kolorování.

Zdaleka to není ideální, neboť kolorovat se teprve učím a pokud se to někdy naučím, rozhodně to nebude hned.

Ostatně, se štětcem mi to nikdy příliš nešlo a na ani z výtvarky na základní škole jsem nikdy neměl příliš dobré známky.

Ale ono se podá... :-)

Potíž je v tom, že mé zásoby tekutiny se již zužují a nebude trvat dlouho, než dojde.

Budu tedy potřebovat další... nějaká dobrovolnice ?

K mé smůle, mokrého orgasmu, při kterém tato tekutiny vzniká, dosahuje dle vědeckých výzkumů maximálně 20% žen, přičemž pochopitelně ne každá se tím chlubí a navíc zhruba polovina z nich je schopna vyprodukovat pouze pár kapek.

Zatímco já potřebuji slečnu v tomto ohledu velice "plodnou", kde se množství pohybuje v řádu několik deci, jako tomu bylo v případě dárkyně původní.

Případně se zkusím zeptat té, zda by v tomto ohledu byla opět ochotná.

Nevýhodou je, že místo jejího bydliště je od toho mého značně vzdálené a s dodáním je tedy jistý problém.

 
Nejlepší akty
Středa, 20 Listopad 2013 17:11

 

Otevřel jsem si Digiarénu a naskytl se mi velice působivý pohled - moje fotka s nápisem Nejlepší akty... :-D

Pak jsem si otevřel Mobilmánii a naskytl se mi tentýž pohled.

Nějak si tam tento snímek z dovolené v Chorvatsku oblíbili... už se objevil například ve výběru ZDE.

No, faktem je, že Ivanka má hezkej zadek... :-)

 
Další fotky s Nikou, Katutkou a Patricií
Pondělí, 02 Prosinec 2013 20:08

 

Opět zde mám drobný přírustek do sekce s portréty - dokončil jsem další snímky s Nikou, Katutkou a Patricií.

V tomto případě jsou zaměřeny převážně na Niku, v brzké době však budou zpracovány i ty, na nichž se nachází spíše další dvě slečny, tedy Katutka s Patricií.

Jak už jsem zde však několikrát zmiňoval, není to moje primární tvorba a slečny v rouše evině přece jen mému oku i objektivu lahodí o poznání více.

 

Jinak, po pracném úsilí jsem z Německa získal jakési odřezky atypických rozměrů velice exkluzivního filmového materiálu - barevného infračerveného filmu Kodak EIR.

Při té příležitosti jsem si obstaral i přístroj Kiev 30, který je určený na 8 mm film, přičemž mám v plánu jej pevně vyzkoušet na filmu černobílém a v případě že zkouška proběhne úspěšně, ve tmě nastříhám zmiňovaný Kodak EIR do potřebných rozměrů a budu s ním fotit právě tímto přístrojem.

Jedině tak plně využiji každý centimetr toho materiálu.

 

Další věc... asi po roce jsem z mrazáku vytáhl asi čtvrtlitrovou zásobu ženského ejakulátu, který mi onehdá poskytla jedna z mých modelek, která si z pochopitelných důvodů nepřála být jmenována.

Pokud nevíte co si pod názvem této tekutiny představit, více se lze dočíst ve Wikipedii.

Bohužel se již jeví "lehce" zkaženě a poněkud zapáchá, ovšem i přesto ji využiji.

A to konkrétně ke kolorování - rozmíchám v ní jednotlivé anilinové barvy, dále v této tekutině namočím celou fotku a následně ji budu za mokra zmiňovanými barvami kolorovat.

Jeví se mi to jako počin vskutku stylový, nicméně, těžko říct, co z toho ve výsledku vyleze, ale za zkoušku to stojí.

O vývoji experimentu Vás zde budu průběžně informovat.

 
Stereoskopická Ivanka - další snímky
Úterý, 19 Listopad 2013 23:38

 

Fotografií čekajících na zpracování se mi na discích válí mnoho, přičemž se mezi nim najdou i snímky pořízené v červnu.

Naznal jsem, že než pořizovat stále nové, bude lepší prvně dokončit ty již vyfocené.

Mezi nimi se nachází i takové technologické skvosty, jako jsou fotografie stereoskopické, přičemž jsem nyní dokončil zbytek snímků z červnové 3D seance.

 

V galerii je z technických důvodů naleznete pouze v podřadném formátu pro barevné brýle, označovaném jako anaglyph.

Stejně jako minule však přikládám i plnohodnotné soubory MPO, které lze zobrazit libovolnou technologií, včetně 3D televizí.

 

A když už jsme u toho 3D, dneska mi z Hong Kongu dorazily stereoskopické sáňky či jak se ta věc jmenuje... zkrátka takový ten prvek spojující dva fotoaparáty prostřednictvím stativových závitů.

Báze je asi 12 cm (respektive minimální báze, lze nastavit i podstatně větší), tudíž se jedná o lehčí hyperstereo, které se mi však osobně líbí víc než přirozené orthostereo, případně hypostereo.

Nejde mi totiž o věrné zachycení reality, nýbrž spíše o jisté výtvarné vyjádření, kde se mi postavy a předměty zmenšené touto formou, vskutku zamlouvají.

S uvedeným zařízením již lze pracovat, nicméně prozatím pouze ve viditelném spektru, neboť mi ještě k druhému foťáku nedorazil závit na filtry, redukce z 52 na 49 mm a druhý osmidolarový IR filtr.

Nicméně, to nijak nespěchá, neboť stejně budu muset počkat minimálně do března, než opět budou vhodné podmínky na focení v infračerveném spektru.

Ovšem, bude pak velice zajímavé IR snímky z těch dvou Olympusů C2020 doladit do použitelné podoby, především z barevného hlediska, neboť s tím vyvážením bílé je to v tomto ohledu vždy komplikované.

 

Ale jsem potěšen, že jsem tyto záležitosti nakoupil včas, tedy v době, kdy se dolar pohyboval někde kolem 19-ti korun.

Dneska by mě to, kvůli těm choromyslným šaškům, kteří záměrně oslabili korunu, vyšlo podstatně dráž, neboť dolary na mém dolarovém účtu už jsem stihl opět utratit, tudíž bohužel v tomto ohledu žádné rezervy nemám, byť by se momentálně hodily.

A při tomto kurzu je nakupovat rozhodně nehodlám.

To už jsem ale zase trošku odbočil, byť je to informace, která přímo ovlivňuje mé fotografické možnosti, neboť vše potřebné nakupuji z Hong Kongu, kde to, na rozdíl od obchodů místních (ať už kamenných či internetových), lze sehnat za poměrně rozumné ceny a je bezplatné i poštovné, o čemž si v místních e-shopech můžu nechat leda tak zdát... tedy alespoň ve většině.

Nehledě na to, že tam lze koupit i věci, které u nás sehnat nelze, nebo za absurdně vysoké ceny.

Například ty stereoskopické sáňky jsem v žádném českém obchodě nenašel.

Včas jsem si stihl objednat i náhradní baterku do Canonu 10D, neboť ta jedna co mám se zřejmě drží pořekadla, že je-li hra v nejlepším, je třeba přestat a v tomto duchu se vždycky v tom nejméně příhodném okamžiku vybije a foťák vypne.

Obvykle sebou mám sice dostatek dalších přístrojů, ale zrcadlovku mám přece jen pouze jednu a na malých čipech ostatních mých aparátů téměř nelze pracovat s hloubkou ostrosti.

Leda trošku na konci zoomu, ale není to no.

Tímhle se problém tedy vyřeší, pokud ten čínský akumulátor nebude pojat obdobně jako "5000 mAh" tužkové baterie, které jsem zakoupil na Aukru.

Ty reálně můžou mít tak 300 mAh a vybijí se obvykle velice rychle, přičemž kvalitní 2800 mAh vydrží asi desetinásobně déle, čehož se lze dovtípit hned když se vezmou do ruky.

Ty aušusové z Aukra jsou lehké jak pírko, snad lehčí než běžné nenabíjecí, zatímco ty kvalitní jsou podstatně těžší.

No, uvidím...

 

Ještě co se těch stereoskopických snímků týče, než začnu fotit IR 3D, tak musím sehnat nějakou modelku, v případě které bude mít smysl takové snímky pořizovat nejen z hlediska mého, ale i z toho jejího.

Většina modelek bohužel netuší co to stereoskopická fotografie je a obvykle nepomůže ani označení 3D, které už sice některé slyšely, ale to je tak vše.

Potřeboval bych nějakou, která si takové snímky umí i prohlédnout a nejlépe má i na čem, když pominu podřadný anaglyph.

Extrémem v tomto ohledu byla Ivanka, která nejen že o tomto druhu fotografie velké ponětí neměla, ale ani 3D, z důvodu oční vady, nevidí a tedy si je mohla prohlédnout pouze "placaté", což je v tomto případě tak nějak o ničem.

Docela paradox, no... obdobná situace, jak kdybych fotil holku, která je slepá a snímky by si tedy nikdy neprohlédla.

 
« ZačátekPředchozí81828384858687888990DalšíKonec »

Strana 82 z 145