|
Již nějakou dobu si pohrávám s myšlenkou ručně kolorovat analogové černobílé fotografie.
Běžné postupy se mi však jevily jako příliš konvenční a proto jsem se rozhodl si je trošku upravit k obrazu svému, aby byly konvenční o poznání méně.
Obvykle se snažím, aby měl snímek "duši", nicméně pro tentokrát jsem dospěl k myšlence, že by naopak mohl mít i něco z těla, konkrétně lidského.
Vodu, běžně využívanou v procesu kolorování, jsem tedy nahradil tělní tekutinou a to ženským ejakulátem.
Jelikož se jedná o kolorování za mokra, fotografie v něm byla předem nějakou dobu namočena a následně v téže tekutině byly rozmíchány anilinové barvy.
Voda byla použita pouze na praní štětce.
Ženský ejakulát mi k tomuto účelu poskytla jedna z mých modelek, která si však, z pochopitelných důvodů, nepřála být jmenována.
Jeho asi čtvrtlitrovou zásobu jsem měl zhruba rok v mrazáku, přičemž po vytažení a rozbalení z igelitového sáčku láhev poněkud zapáchala, ale zřejmě to byla jen láhev zvenčí, nikoliv její obsah, tedy tekutina samotná, jak sem se původně domníval.
Ta je po rozmrznutí téměř bez zápachu, line se z ní pouze velice lehká vůně, která by se dala nejblíže přirovnat zhruba k citrónovým tónům.
Dále je víceméně bezbarvá, skoro nepozorovatelně nažloutlá a proti světlu v ní lze pozorovat jakési drobné struktury - takové úplně miniaturní, téměř mikroskopické, bílé kousky, když to popíšu tímto neohrabaným způsobem.
Původně jsem si tuto tekutinu obstaral za účelem poněkud odlišným, ale jelikož experiment nebyl úspěšný, skončila na delší dobu ve zmiňovaném mrazáku.
Původní myšlenka byla obarvit ejakulát v barvách CMYK, naplnit jimi toner inkoustové tiskárny a tisknout jimi fotografie místo inkoustu.
Případně pak použít i další tělesné tekutiny a místo červené použít například krev atp.
K tomu už však nebyla příležitost, neboť hned při prvním pokusu s obarveným ejakulátem se ucpaly tiskové trysky a vytiskla se pouze asi třetina jednoho ze snímků, přičemž už se mi tiskárnu nepovedlo uvést do provozu.
Bylo by nezbytné tekutiny přecedit například přes látku, ale bohužel jsem již neměl další tonery a k jejich zakoupení zase prostředky.
V tomto ohledu se více osvědčily jiné tekutiny - již před delší dobou jsem slil všemožné chemikálie (jako je např. ředidlo) a všelijakej odpad, co jsem našel ve sklepě, přičemž jsem vzniklou tekutinu též použil k nahrazení inkoustu.
Výsledkem byly krásně sépiově zabarvené snímky, které mám dodnes nalepené na zdi.
Též se to ucpalo, ale do té doby jsem stihl vytisknout několik set papírů.
Přece jen ta chemie měla dostatečnou sílu na to, aby si v těch tryskách cestu udělala...
Výše uvedený snímek je tedy můj první, jenž byl vytvořen touto technikou sexuálně zvráceného kolorování.
Zdaleka to není ideální, neboť kolorovat se teprve učím a pokud se to někdy naučím, rozhodně to nebude hned.
Ostatně, se štětcem mi to nikdy příliš nešlo a na ani z výtvarky na základní škole jsem nikdy neměl příliš dobré známky.
Ale ono se podá... :-)
Potíž je v tom, že mé zásoby tekutiny se již zužují a nebude trvat dlouho, než dojde.
Budu tedy potřebovat další... nějaká dobrovolnice ?
K mé smůle, mokrého orgasmu, při kterém tato tekutiny vzniká, dosahuje dle vědeckých výzkumů maximálně 20% žen, přičemž pochopitelně ne každá se tím chlubí a navíc zhruba polovina z nich je schopna vyprodukovat pouze pár kapek.
Zatímco já potřebuji slečnu v tomto ohledu velice "plodnou", kde se množství pohybuje v řádu několik deci, jako tomu bylo v případě dárkyně původní.
Případně se zkusím zeptat té, zda by v tomto ohledu byla opět ochotná.
Nevýhodou je, že místo jejího bydliště je od toho mého značně vzdálené a s dodáním je tedy jistý problém. |
