Do galerie byly přidány snímky s Mirkou, jenž jsem pořídil na kinofilm.

Jedná se o naskenované zvětšeniny 13x18 cm.

Technické údaje naleznete přímo v galerii.

Jinak, pro tentokrát jsem ještě fotil na Fomu, ale příště už to bude ORWO NP55, do kterého v tomto ohledu vkládám velké naděje.

Vzhledem ke stáří filmu se zřejmě bude projevovat výrazný závoj a zrno, což mám v plánu využít jako výtvarné prvky.

Nejvíce se to zřejmě projeví při exponování na vrchní hranici citlivosti.

Bylo mi doporučeno, že pokud chci docílit běžných snímků, bez výraznějších projevů stáří materiálu, tak mám exponovat na 18-20 DIN.

Co se filmů týče, mám jich v metráži k dispozici více, o některých se mi však ještě nepodařilo zjistit všechny potřebné informace.

Uvedu zde tedy ty, které se mi již zjistit podařilo a pokud byste s některým ze zmiňovaných filmů měli zkušenosti, budu potěšen, pokud mi prozradíte ty chybějící.

ORWO NP55

- stejný jako NP22, jen v metráži

- původem film využívaný v kinematografii, tedy v kamerách

- citlivost 20-22 DIN (tzn. 80-125 ISO)

- volat v R09, ideálně ředěné v poměru 1:20, přičemž čas je potřeba zjistit

- údajně se osvědčily i jiné kombinace ředění a vyvolávacích časů - 1:40 - 9-11 minut... nebo 1:80 - 20 minut... či ISO80, 1:50, cca 8 minut, méně pohybu... případně 50 ISO, 1+50, 11 minut

- prý zde hodně záleží na expozici a následném vyvolání, tedy více než u některých jiných filmů

- pro potlačení závoje vzniklého stářím exponovat na 18-20 DIN

ORWO NP27

- citlivost 27 DIN (tzn. 400 ISO)

- vyvolávat v R09, 1:40 - 12-13 minut nebo dle tabulky ZDE

- pro potlačení závoje vzniklého stářím exponovat na 250-320 ISO

FOMA LA - film pro zvláštní účely

- ISO 6, ale lze použít i na ISO 50

- prý podává zajímavé výsledky a širokou škálu polotónů šedé i za ostrého slunečního světla

Zde bych uvítal jakékoliv další informace.

FOMA kinopositiv 2

- citlivost 20 DIN (tzn. 80 ISO)

- lze vyvolat i jako negativ (použitím negativní vývojky místo pozitivní)

- vyvolávací dobu ani ředění jsem nenašel

Dobu vyvolávání prý lze určitě některou z následujících metod:

"Kus filmu se ponoří do vývojky (tak půl na půl) a měří se doba zčernání ponořené části. Pozor, prvně to bělá a potom teprve černá! Získaná doba se násobí 2x a to je cca výsledná doba vyvolání filmu. Při 20 st."

nebo

"Pro nástřel času vyvolávání konkretního filmu v konkrétní vývojce. Vemu kousek filmu, půlku ponořím do vývojky, nechám pět minut, pak ponořím i zbytek a stopuji čas kdy zčernání obou půlek se vyrovná. Naměřený čas je velmi blízky optimálnímu času vyvolávání. Pozor, vše se dělá na světle, a vyhodnotit stejnost zčernání není jednoduché, oplatí se koukat na to ze všech stran a taky skrz film na žárovku, či jiný zdroj světla. Ověřeno prakticky. Původní zdroj této myšlenky je na paladixu : http://www.paladix.cz/clanky/odhad-vyvolavaciho-casu.html"