Fotografií čekajících na zpracování se mi na discích válí mnoho, přičemž se mezi nim najdou i snímky pořízené v červnu.

Naznal jsem, že než pořizovat stále nové, bude lepší prvně dokončit ty již vyfocené.

Mezi nimi se nachází i takové technologické skvosty, jako jsou fotografie stereoskopické, přičemž jsem nyní dokončil zbytek snímků z červnové 3D seance.

V galerii je z technických důvodů naleznete pouze v podřadném formátu pro barevné brýle, označovaném jako anaglyph.

Stejně jako minule však přikládám i plnohodnotné soubory MPO, které lze zobrazit libovolnou technologií, včetně 3D televizí.

A když už jsme u toho 3D, dneska mi z Hong Kongu dorazily stereoskopické sáňky či jak se ta věc jmenuje... zkrátka takový ten prvek spojující dva fotoaparáty prostřednictvím stativových závitů.

Báze je asi 12 cm (respektive minimální báze, lze nastavit i podstatně větší), tudíž se jedná o lehčí hyperstereo, které se mi však osobně líbí víc než přirozené orthostereo, případně hypostereo.

Nejde mi totiž o věrné zachycení reality, nýbrž spíše o jisté výtvarné vyjádření, kde se mi postavy a předměty zmenšené touto formou, vskutku zamlouvají.

S uvedeným zařízením již lze pracovat, nicméně prozatím pouze ve viditelném spektru, neboť mi ještě k druhému foťáku nedorazil závit na filtry, redukce z 52 na 49 mm a druhý osmidolarový IR filtr.

Nicméně, to nijak nespěchá, neboť stejně budu muset počkat minimálně do března, než opět budou vhodné podmínky na focení v infračerveném spektru.

Ovšem, bude pak velice zajímavé IR snímky z těch dvou Olympusů C2020 doladit do použitelné podoby, především z barevného hlediska, neboť s tím vyvážením bílé je to v tomto ohledu vždy komplikované.

Ale jsem potěšen, že jsem tyto záležitosti nakoupil včas, tedy v době, kdy se dolar pohyboval někde kolem 19-ti korun.

Dneska by mě to, kvůli těm choromyslným šaškům, kteří záměrně oslabili korunu, vyšlo podstatně dráž, neboť dolary na mém dolarovém účtu už jsem stihl opět utratit, tudíž bohužel v tomto ohledu žádné rezervy nemám, byť by se momentálně hodily.

A při tomto kurzu je nakupovat rozhodně nehodlám.

To už jsem ale zase trošku odbočil, byť je to informace, která přímo ovlivňuje mé fotografické možnosti, neboť vše potřebné nakupuji z Hong Kongu, kde to, na rozdíl od obchodů místních (ať už kamenných či internetových), lze sehnat za poměrně rozumné ceny a je bezplatné i poštovné, o čemž si v místních e-shopech můžu nechat leda tak zdát... tedy alespoň ve většině.

Nehledě na to, že tam lze koupit i věci, které u nás sehnat nelze, nebo za absurdně vysoké ceny.

Například ty stereoskopické sáňky jsem v žádném českém obchodě nenašel.

Včas jsem si stihl objednat i náhradní baterku do Canonu 10D, neboť ta jedna co mám se zřejmě drží pořekadla, že je-li hra v nejlepším, je třeba přestat a v tomto duchu se vždycky v tom nejméně příhodném okamžiku vybije a foťák vypne.

Obvykle sebou mám sice dostatek dalších přístrojů, ale zrcadlovku mám přece jen pouze jednu a na malých čipech ostatních mých aparátů téměř nelze pracovat s hloubkou ostrosti.

Leda trošku na konci zoomu, ale není to no.

Tímhle se problém tedy vyřeší, pokud ten čínský akumulátor nebude pojat obdobně jako "5000 mAh" tužkové baterie, které jsem zakoupil na Aukru.

Ty reálně můžou mít tak 300 mAh a vybijí se obvykle velice rychle, přičemž kvalitní 2800 mAh vydrží asi desetinásobně déle, čehož se lze dovtípit hned když se vezmou do ruky.

Ty aušusové z Aukra jsou lehké jak pírko, snad lehčí než běžné nenabíjecí, zatímco ty kvalitní jsou podstatně těžší.

No, uvidím...

Ještě co se těch stereoskopických snímků týče, než začnu fotit IR 3D, tak musím sehnat nějakou modelku, v případě které bude mít smysl takové snímky pořizovat nejen z hlediska mého, ale i z toho jejího.

Většina modelek bohužel netuší co to stereoskopická fotografie je a obvykle nepomůže ani označení 3D, které už sice některé slyšely, ale to je tak vše.

Potřeboval bych nějakou, která si takové snímky umí i prohlédnout a nejlépe má i na čem, když pominu podřadný anaglyph.

Extrémem v tomto ohledu byla Ivanka, která nejen že o tomto druhu fotografie velké ponětí neměla, ale ani 3D, z důvodu oční vady, nevidí a tedy si je mohla prohlédnout pouze "placaté", což je v tomto případě tak nějak o ničem.

Docela paradox, no... obdobná situace, jak kdybych fotil holku, která je slepá a snímky by si tedy nikdy neprohlédla.