Konečně mi dorazila redukce umožňující uchytit objektiv s bajonetem Praktica, konkrétně Pentacon Prakticar 1:1.8 50mm MC, na tělo Canon 10D a tak těch fotonů na jeho snímač může dopadat zase o trošku více.

Jelikož bylo dnes venku krásně a současně jsem nemusel být až tak dlouho v práci, nasypal jsem do batohu v poslední době nashromážděnou výbavu, sedl na kolo a vydal se k rybníku.

Tam jsem provedl sérii testů, abych vše vyzkoušel, především pak nové objektivy.

Tedy nejen ten zmiňovaný, ale i další...

Pořídil jsem asi 300 digitálních zkušebních fotek a 36 na kinofilm.

Ten jsem doposud nevyvolal a nejsem si úplně jist co na něm bude zachyceno, zda vůbec něco.

Zaprvé netuším zda, respektive jak moc, těsní ta kinofilmová kazeta do které jsem jej namotal a dále si nejsem zcela jist, zda se mi nemohl nějakým způsobem osvítit při výměně objektivů.

Nicméně, vezmu to tedy od začátku...

Pentacon Prakticar 1:1.8 50mm MC

Poněkud nemilým zjištěním je, že na těle Canonu není schopen zaostřit na nekonečno (při F1.8), byť moc nechybí.

Dobrou zprávou však je že to nevadí, neboť stačí trošku zaclonit a hloubka ostrosti je již dostatečná.

Při cloně F1.8 objektiv není na těle Canon schopen zaostřit na nekonečno.

Co se týče dalších vlastností, bokeh vypadá pěkně a zdá se, že objektivu nedělá příliš problémy ani protisvětlo.

Podání bokehu se mi jeví jako velice příjemné...

Někteří ty kolečka v bokehu moc nemusí, mě se naopak líbí velice...

Vzal jsem si s sebou i IR filtry 680 nm a 950 nm, přičemž jsem oba postupně nasadil na tento objektiv.

Vzhledem k tomu, že se jedná o neupravený foťák to sice velký smysl nemělo, ale jen tak pro zajímavost.

680 nm ani vlastně není pravé IR a propouští to myslím víc viditelného světla, než infračerveného.

Může to mít smysl na full spectrum foťáku, ale na neupraveném z toho neleze nic co by stálo za pozornost nebo to bylo k něčemu využitelné.

(ISO 100, 1/60s, F1.8)

Zatímco přes 680 nm filtr jde vidět celkem bez problémů a nedělá mi problém ani určitý pohled přes 720 nm (byť někdo přes něj nevidí nic), u 950 nm už je to bez šance - není přes něj vidět absolutně nic.

V optickém hledáčku je tedy pouze tma a jelikož 10D nemá živý náhled, musel jsem fotit zcela naslepo.

Myslím, že na neupraveném foťáku to vypadá přece jen stylověji, než předchozích 680 nm, jen už to zkrátka nejde bez vysokého ISO a vysoké světelnosti objektivu.

950 nm na neupraveném Canonu 10D ISO 1600, 1/60s, F1.8

Dále jsem na toto sklo nasadil, před pár dny zmiňovanou, čínskou širokoúhlou předsádku.

Vypadá to sice o něco lépe než na Heliosu, ale pořád je to o ničem... podání je hrozně měkké, je to celé neostré a dělá to "duchy".

Trošku to připomíná takzvaný "mastný filtr", jenž se dříve používal ve výtvarné fotografii.

V jistých specifických případech pro kreativní pojetí by to tedy zřejmě teoreticky využitelné bylo.

Nekvalitní širokoúhlá předsádka obraz zcela degraduje

Když se pořádně zacloní, tak už z toho sice lezou použitelnější snímky, ale žádný zázrak to rozhodně není, jak je patrné z následujícího snímku.

V pravém horním rohu lze spatřit výrazné barevné obrysy způsobené použitím nekvalitního skla, rohy jsou neostré...

Anamorfotická předsádka

Konečně důkladněji vyzkoušet jsem se rozhodl i anamorfotickou předsádku i z celou její upevňovací konstrukcí.

Zapomněl jsem si však doma stativový šroub, takže jsem se musel omezit na pouhé přidržení předsádky před objektivem, bez stabilního zajištění.

Při cloně F2 jsou bohužel výsledky zcela nepoužitelné a je potřeba přiclonit více.

Anamorfotická předsádka při cloně F2 - snímek je neostrý a zcela nepoužitelný.

Při F8 už jsou výsledky o něco lepší, ale zase se velice výrazně projevuje vinětace.

Té bych se zbavil jedině použitím dlouhého ohniska, ale to už by muselo být hodně dlouhé...

Nezpracovaný panoramatický snímek.

Fotografie je následně nutné softwarově upravit do odpovídajícího poměru stran.

Takhle pak vypadá snímek ve správném formátu:

Panormatický snímek ve správném formátu

Předsádku lze samozřejmě použít i opačným způsobem, čehož lze v tomto případě dosáhnout její pouhým pootočením.

Surový snímek s předsádkou pootočenou o 90°

Finální snímek se pak velmi blíží poměru stran 1:1.

Fotografie upravená do správného formátu

Jak je patrné, uvedené fotografie na tom nejsou z hlediska ostrosti příliš dobře.

V tuto chvíli však nejsem schopen říct zda je problém v optické soustavě předsádky, nebo zda je to způsobeno tím, že předsádka nebyla řádně uchycena.

To musím ještě ověřit.

Helios 44-2 2/58

Tento objektiv mám též nový, neboť ten předchozí mi byl ukraden.

Koupil jsem ho spolu se Zenitem-E.

Naštěstí se zdá, že bude stejně použitelný, jak ten původní, byť jich prý je se stejným označením strašně moc druhů a kvalita dost kolísá.

Ale buď jsem narazil na podobný, nebo jen zkrátka nejsem tak náročný.

Zdá se, že to půjde...

Ukázalo se však, že je objektiv naprosto nepoužitelný v protisvětle či v případě nežádoucího bočního světla, což ale zřejmě bude problém všech Heliosů tohoto druhu.

Do jisté míry by to mohla vyřešit sluneční clona.

S protisvětlem je velký problém

Pro zajímavost přikládám ukázku, co s tímto objektivem udělá širokoúhlá předsádka.

Velice měkká kresba a snímek je celkově takový "rozplizlý"

Byť způsob zachycení některých prvků v tomto snímku by se zřejmě využít dal

Po přiclonění je to o něco lepší, ne však o mnoho

V případě protisvětla je to pak již zcela bez šance.

Protisvětlo - všimněte si barevných artefaktů v pravém dolním rohu

SMC PENTAX-FA 1:4.7-5.6, 80-200mm

Dále jsem na Canon 10D nasadil tenhle "dalekohled".

Je to velice zvláštní objektiv, neboť na 200 mm je velice krátký a nikde se z něj nic nevysouvá, takže je při 80 i 200 mm stejně dlouhý.

O zrcadlový objektiv se však dle bokehu nejedná, jen bude atypické konstrukce.

Bokeh tohoto Pentaxu

Celkově se objektiv jeví poměrně dobře, byť protisvětlo též až tak nezvládá.

Jen ta světelnost je horší, ale v případě těchto ohnisek to až tak nevadí.

Vypadá to na docela zajímavé sklo

A ještě jeden snímek z téhož skla

...a do třetice

Canon EF 28-80mm f/3.5-5.6 II

Seťák od Canonu žádný zázrak není, je to takový ten typ objektivu, jenž nenadchne ani neurazí.

Atmosféře starých manuálních objektivů se však zdaleka rovnat nemůže a i ta světelnost je na těchto relativně krátkých ohniskách žalostná.

Co na to říct ? Je to zkrátka takové až moc sterilní, ta atmosféra tam není

Na druhou stranu, jelikož je to objektiv moderní konstrukce, s protisvětlem si dokáže poradit celkem obstojně

Všechny uvedené fotografie jsou surové bez úprav, tedy tak jak vylezly z fotoaparátu.

Výjimkou jsou pouze ty z anamorfotické předsádky, u kterých byl upraven formát.

Snímky byly pořízeny bez nějakých uměleckých ambicí (ty si nechávám na akty), šlo čistě o vyzkoušení techniky.

Jak je patrné, v rámci testování jsem clonu občas nastavil na vyšší hodnoty, než je "plná díra" na kterou fotím obvykle a ukázalo se, že mám čip plnej všelijakého bordelu.

Nevím jestli už tam byl, nebo mi tam napadal dneska při těch neustálých výměnách objektivů, ale asi by bylo dobré s tím něco udělat...

Čip není nejčistší...

Analogové záležitosti

Jak už jsem naznačoval v úvodu, vyzkoušel jsem i kinofilmový Pentax MZ-10 a to v kombinaci se dvěma objektivy - SMC PENTAX-FA 1:3.5-5.6, 28-80mm (ten na něm mám nasazený defaultně) a SMC PENTAX-FA 1:4.7-5.6, 80-200mm.

Druhý jmenovaný kupodivu stále funguje i na Pentaxu a to včetně autofokusu.

Píšu "kupodivu", protože v rámci jeho nasazení na Canon 10D jsem z něj demontoval pár součástí nacházejících se v jeho zadní části.

Každopádně, zmiňovaný Pentax MZ-10 se jeví moc fajn a oproti těm Zenitům je to zcela zásadní rozdíl.

Fotil jsem na ORWO NP55, které jsem z metráže namotal do kazety a to na ISO 80.

Zkusím film vyvolávat delší dobu, abych se zbavil toho závoje, který na něm jinak, z důvodu stáří, bývá.

Jsem zvědavý, co z toho vyleze.

Nevím, zda jsem metráž do kazety namotal tak přesně, nebo foťák hlídá počet snímků a po stanoveném to ukončí i kdyby tam ještě bylo místo, ale vešlo se jich tam přesně 36.

Uvidím po vyvolání, zda na konci bude ještě prázdné místo, či nikoliv.