Dnes jsem se opět vydal k rybníku v Únanově, tedy na mé oblíbené místo nejen pro focení, ale i testování nových aparátů, objektivů atp...

Pomalu mě začíná zajímat, kdo má na starosti jeho správu, pořád tam totiž něco przní !

Prvně ho vypustili, takže jsem tam musel fotit bez vody a nová voda navíc neobsahuje ten krásný plavající bordel patrný na následujícím snímku...

Teď vyměnili ten fotogenický dřevěný poklop díry se žábami, na kterém sedí modelka na úvodní fotografii, za nevzhledný kovový kanál... a aby toho nebylo málo, tak posekali to stylové rostlinstvo, které lze spatřit na levé straně druhého snímku.

Ten člověk, co tam tato zvěrstva páchá, nemá absolutně žádný cit pro umění a zcela ničí přírodní scenérii...

Nicméně, dnes jsem tam byl za účelem vyzkoušení kombinace dvou Olympusů C-2020 pro stereoskopické snímání a dále abych dal druhý pokus neúspěšnému testu Minolty 5000 AF.

Zmiňované Olympusy mám v této sestavě již asi dva roky, ale doposud jsem je pořádně nevyzkoušel. Vždycky když jsem chtěl, tak se mi doma nikdy nedařilo nasbírat těch 8 nabíjecích tužkových baterií a pak jsem si je vždy zapomněl koupit. Když jsem nyní do aparátů baterie vložil, tak naběhl pouze jeden z nich a ten druhý se mi pořád nějak zapnout nedařil. Mám tady však minimálně dva náhradní, takže jsem ho ihned vyměnil a nyní se zdá, že fungují oba bez problémů.

Ovšem, ani dnes jsem je moc nevyzkoušel, neboť prvně jsem si v půli cesty vzpomněl že jsem si nevzal infra spoušť, což je v tomto případě velice důležitá věc, neboť je to jediná možnost, jak aktivovat obě spouště ve (alespoň zdánlivě) stejný okamžik (drátová spoušť totiž podporována není). Vrátil jsem se tedy pro ni a vzal jednu ze tří, co jsem našel v polici.

Jak se však ukázalo až u rybníka, zrovna ta jedna z nějakého důvodu nefunguje. Asi je zrovna od jiného konkrétního kusu a s ostatními si nerozumí. Jinak nevím, v čem by byla potíž, infračervený signál totiž vysílala.

Znova už jsem se vracet nechtěl, takže jsem, jen s krátkým filmem, vyzkoušel tu Minoltu a uvidí se, co z toho vzejde.

V případě těch Olympusů jsem byl nucen improvizovat a mačkat spouště ručně, což je samozřejmě naprosto nepřesné, ale o to teď nejde, potřeboval jsem jen testovací snímky, abych si vyzkoušel způsob zpracování.

S tím byl totiž minule, docela problém. Respektive, já jsem ho s tím neměl a na televizi snímky vypadaly bezvadně. Ovšem dotyčný, který mi tehdy zapůjčil stereoskopickou výbavu, mi sdělil, že jich je velká číst špatně sesazených a popisoval mi, jak se to dělá správně. To mi přišlo hrozně složité a navíc jsem na to líný, abych to dělal u každého snímku.

Na nějakou dobu jsem tedy od 3D upustil. Teď, po delší době jsem však opět nabral odvahu se pokusit v tomto ohledu něco podniknout.

Všechno, co se běžně dělá ručně, tedy celé sesazení dvojice snímků, by měl umět automaticky takový šikovný program, nesoucí název StereoPhoto Maker.

Toto dávkové zpracování jsem použil i onehdá na snímky s Ivanou, ale to prý tedy nějak nedopadlo a už si ani nevzpomínám, jak jsem postupoval a je možné, že jsem něco dělal špatně. Jak jsem již zmiňoval, mě se sice na pasivní 3D televizi jevili v pořádku, ale to bylo asi způsobeno tím, že těm stereoskopickým záležitostem ještě příliš nerozumím a že i sama ta televize nejspíše provádí určité korekce pro co nejlepší zobrazení.

Ke zmiňovanému dávkovému zpracování jsem tehdy použil doplněk Autopano.

Nicméně, teď jsem si stáhl nejnovější verzi StereoPhoto Makeru, která už dokonce existuje i v 64-bitové verzi a všiml jsem si, že kromě možnosti použití zmiňovaného doplňku obsahuje i vlastní interní kód. Ten obsahuje i volitelnou (a z hlediska zpracování pomalejší) volbu "lepší preciznost".

Zkoušel jsem dnes, na těch provizorně pořízených snímcích, jak zpracování pomocí Autopanu, tak pomocí interního kódu, se zakliknutou zmiňovanou volbou.

Výsledky jsou velmi podobné, nikoliv však stejné a já nejsem schopen určit, který je lepší a tedy vhodný pro běžné používání... musím to ještě nějak vybádat.

Ony celkově dva stařičké dvoumeapixelové Olympusy C-2020 nejsou pro stereo fotografie to pravé, ale já je zvolil proto, že je lze bez úprav použít na focení v infračerveném spektru.

Hlavní problém asi bude v synchronizaci... i když obě spouště dostanou signál ve stejný okamžik, liší se rychlost jejich reakce. Z toho důvodu se používají spíše kompakty Canon s SDM firmwarem a speciální spouští, což je kombinace zajišťující zcela bezchybnou synchronizaci.

Ale pokud se nenaučím dělat použitelné 3D fotky s tímhle, nemá smysl si kupovat lepší techniku.

To je to stejné, jako když jsem běžné IR fotky dlouhou dobu fotil kompaktem (což nikdo nechápal) a lepší aparát si pořídil až ve chvíli, kdy jsem věděl proč ho potřebuji a co mě u toho kompaktu limituje.

A i tak jsou všechny mé snímky, co byly nějakým způsobem oceněny (myslím především v soutěžích), právě z toho kompaktu.