Včera jsem fotil s modelkou Žužulí a bylo to focení v mnoha ohledech velmi specifické. Nejednalo se totiž o akty, nýbrž o snímky poněkud zahalenějšího charakteru, neboť modelka se před fotoaparátem svlékat odmítá... což jsem samozřejmě věděl již předem a byli jsme na této variantě domluveni. 

Z hlediska stylizace jsme zvolili "temnější" pojetí, jelikož na klasické portréty si přece jen nepotrpím.

Modelka je velmi smyslná slečna a spolupracovalo se s ní víc než dobře. Vlastně jsem do té doby ani nevěřil, že i neaktové focení může být velmi zábavné a povznášející. Čímž samozřejmě nechci říct, že bych měl v plánu se na tento typ snímků primárně zaměřit, neboť moji primární tvorbou vždycky byly, jsou a budou, výhradně akty, přičemž tohle byla výjimka - ale zajímavá.

Zajímavostí dále je, že od té doby co jsem člověkem pracujícím, je to první focení, které proběhlo v průběhu týdne, jinak totiž preferuji výhradně víkendy. Vzal jsem si na to dovolenou, čehož však rozhodně nelituji, neboť tento způsob trávení času mě naplňuje podstatně víc, než kdybych byl zavřený v kanceláři.

Jak jsem dnes ráno zjistil, focení mělo i jistá úskalí, která spočívala v tom, že z návštěvy lesa jsem si přinesl několik drobných suvenýrů v podobě klíšťat. Tři jsem s pomocí pinzety a lupy z hledáčku Zenitu, která se zde náramně osvědčila, oddělil od svého těla a humánním způsobem usmrtil. Problém nastal v případě toho čtvrtého, neboť to byl nějaký mrzák a jeho tělo nebylo dostatečně pevné, v důsledku čehož se rozdělilo na dvě poloviny, přičemž jedna z nich zůstala v mém stehnu, což nebylo úplně to, co bych chtěl. Pinzetou odstranit nešla, takže přišel na řadu skalpel, s pomocí kterého jsem po hodině pracného úsilí zvítězil a toho hajzla ze své tkáně vydoloval.

Výsledkem byla silně krvácející díra v noze... ale nic, co by se během pár dní nespravilo.

Každopádně, co se fotek týče, v galerii je prozatím jejich první část a další budou v brzké době přibývat. Nicméně, již tu mám tři focení na zpracování, takže to může chvíli trvat. Jak jste si mohli všimnout, v galerii prozatím zcela chybí focení s pořadovým číslem 93, což je to s Mirkou. I na to už konečně přijde řada, byť to se Žužulí je myslím přece jen poněkud obsahově zajímavější. To s Mirkou doprovázela jistá úskalí, která jsem zde zmiňoval nedávno. 

Jinak, v poslední době se stává pravidlem, že zapomínám na 3D foťák. V případě všech tří focení jsem ho s sebou sice měl, ovšem vždy na něj zapomněl, což je trochu škoda. Ale zkrátka fotím radši vždy jen jedním foťákem, než jich s sebou tahat deset, jako jsem to párkrát zkoušel v minulosti.