Po nedávných příhodách v brněnském Bronxu jsem si opět obstaral alespoň základní výbavu, respektive to nejpotřebnější k tomu, abych mohl pokračovat ve focení.

Tudíž čím už fotit je, teď ještě aby bylo i co.

S několika slečnami jsem předběžně domluvený, v poslední době však bohužel spolehlivost některých klesá rychleji než rtuť v teploměru.

Těch s kterými se dá seriozně spolupracovat je stále méně...

Jinak, opět jsem trošku experimentoval s focením v IRG spektru, které spočívá z toho že klasický model RGB je upraven tím způsobem, že červená je nahrazena infračervenou, zelená červenou a modrá zelenou.

Tedy princip známý například z infračerveného barevného filmu Kodak EIR, který se však již nevyrábí.

Potíž je v tom, že i když v digitální oblasti postupuji dle naprosto stejného principu jako byl použit u tohoto filmu, výsledky jsou zcela odlišné, přičemž do skvostných výsledků zmiňovaného filmu mají hodně daleko.

Nicméně, pár odstřižků Kodaku EIR mám v mrazáku, ovšem jsou dost atypických rozměrů, tak bude poměrně pracné je nějakým způsobem zpracovat.

Původně jsem je plánoval rozstříhat na 8mm a použít v Kievu-30.

Od toho jsem však nakonec, vzhledem k optice a některým nevýhodám 8mm filmu upustil a radši se z toho pokusím vytvořit něco na způsob kinofilmu, což ve tmě nebude lehké.

Perforovat film by totiž bylo hodně náročné a potmě je to téměř nemožné.

Spíš vezmu kus nepotřebného filmu, z kterého odříznu proužky zespoda a z vrchu, tedy pásy obsahující potřebné otvory, přičemž z Kodaku EIR vyříznu pás stejně široký jako jsem vyřízl z druhého filmu a proužky s perforací k němu přilepím.

Otázkou zůstává jak a čím, což mě přivádí k myšlence, zda je nutné aby měla vývojka při vyvolávání přístup k oběma stranám filmu, nebo stačí k té kde se nachází emulze - tedy k té matné.

Pokud by tomu tak bylo, z lesklé strany by bylo možné použít průhlednou izolepu, což by teoreticky nemělo kvalitu snímku nijak ovlivnit, neboť světlo na film dopadá ze strany opačné.

Stačily by malé proužky izolepy pouze v oblasti spojů...

Také musím zjistit, jestli je Pentax MZ-10 takzvaně "IR safe", tedy použitelný s infračerveným filmem, aniž by byl znehodnocen.

Něco mi ovšem říká, že nebude, neboť mám pocit, že právě DX kód, prostřednictvím kterého fotoaparát zjišťuje hodnotu ISO, k tomuto účelu využívá IR diody.

Ale je možné, že se pletu.

Další problém je však v tom, že nemám chemii pro barevnou fotografii, konkrétně pro pozitivní proces.

Ta u Škody stojí přes 2.000,- Kč, což se mi zdá jako částka silně přemrštěná a ze zahraničí objednat nelze, neboť tyto chemikálie nemají šanci prolézt přes celnici.

Tudíž ve výsledku bych akorát tak musel zaplatit náklady na jejich zničení, jako se tomu stalo známému v případě tabletu z Číny, na kterém, údajně neoprávněně, bylo logo HDMI.

Takže to musím v tomto ohledu nějak vymyslet a někde si tu chemii obstarat výhodněji a to současně v menším množství než je běžně používána, neboť na žádné dlouhé skladování to údajně není.

Na rozdíl od mnohaleté R09 pro černobílý proces, která mi byla darována a která je stále plně funkční.

Přemýšlel jsem, jak by se dal tento filmový materiál emulovat lépe než zmiňovaným digitálním focením v IRG spektru, kde jsou výsledky naprosto nepoužitelné.

Nehledě na to, že lze tímto způsobem fotit pouze prostřednictvím tří, respektive dvou, postupných expozicí - na dvě je lze omezit z principu bayerovy masky, která zachycuje složky RGB, přičemž není problém si z toho R a G vzít.

Ve výsledku je tedy potřeba zvlášť vyfotit pouze IR.

Tak jako tak jsou však expozice dvě, čímž vzniká omezení na focení pouze statických objektů.

Lze sice použít dva fotoaparáty a světlo do nich rozdělit pomocí lomového hranolu, ovšem ukázalo se, že lomový hranol z Číny je přesný asi jak závěrka Ljubitělu - tedy krám k ničemu, viz foto.

Digitální IRG se zatím příliš neosvědčilo...

Teoreticky lze IRG fotit i s pomocí jednoho fotoaparátu upraveného pro full spectrum, pouze se žlutým filtrem před objektivem, jenž má za úkol odfiltrovat modrou.

Následně se ze snímku extrémně složitými matematickými výpočty odfiltrují potřebné složky, tedy IR, R a G a vloží do modelu RGB.

Na to jakýsi "šílený vědec" z Ameriky vytvořil plugin pro Photoshop, který však funguje, z důvodu závislosti na dalším pluginu, pouze ve Photoshopu CS5 a to navíc jen někdy.

Navíc je schopen zpracovat pouze fotky do určitého rozlišení, neboť v opačném případě by potřeboval poměrně výkonný hardware.

Mě konkrétně například v několika případech shodil jádro grafické karty (využívá GPU a paměť grafiky), načež jsem musel PC restartovat.

K tomuto experimentu jsem použil můj oblíbený Olympus C2020, které mimochodem vlastním už tři, neboť se mi líbí že mají velice slabý IR-cut a současně se na Aukru prodávají kolem 100,- Kč.

Ani výsledky pořízené tímto způsobem mě však neuspokojovaly.

Na základě diskuzí na jednom americkém fóru, jsem však dospěl k jiné teorii.

Dělají tam zajímavou věc... fotí velkoformátem na film se třemi postupnými expozicemi a to přes filtry R, G a B, příčemž následně filmy oskenují a ve Photoshopu z nich udělají snímek barevný.

Pestrost a rozlišení barevné informace se nemůže vyrovnat žádné jiné technologii, rozhodně ne digitálnímu čipu před kterým je bayerova maska a myslím že ani plnobarevnému snímači... ty barvy jsou úžasné.

Říkal jsem si tedy, že bych tento postup posunul z RGB do IRG, přičemž velkoformát bych nahradil kinofilmem a to konkrétně infračerveným (černobílým).

Z toho by myslím mohlo něco vzejít, ovšem pořád je tady problém, jak snímek v jednom okamžiku pořídit přes filtry na tři políčka filmu.

Další úskalí spočívá v tom, že vzhledem k povaze jednotlivých filtrů je u každého potřeba rozdílná expozice, což by ale teoreticky mohlo vyřešit použití filmu s dostatečnou expoziční pružností, byť množství infračervených černobílých filmů, které se ještě dají sehnat, je značně omezeno.

Dále mě tam velice zaujala myšlenka jednoho fotografa, který to pojal ještě důmyslněji a do RGB vložil fotografie následující: R - infračervená, G - viditelné spektrum, B - ultrafialová.

Výsledek vypadá velice dobře, tudíž by to jistě též stálo za vyzkoušení.

Ovšem k focení v UV spektru jsem se zatím nějak nedostal a je velice náročné - filtry se těžko shání a jsou drahé, málokterý objektiv UV propouští, neboť sklo je blokuje a těch úskalí by se našlo více.

Nehledě na to, že složení slunečních paprsků je zhruba následující:

3% UV, 50% IR a 47% viditelné světlo.

Z toho vyplývá, že toho UV tam není mnoho, což je na jednu stranu dobře.

Výhodou je, že klasické černobílé filmy jsou citlivé i v této oblasti spektra.

Ale infračervené záření je mi celkově sympatičtější a to i proto, že na lidský organismus má blahodárný vliv a tělo na jeho základě mimo jiné získává vitamín D, který je velmi potřebný.

Oproti tomu UV je radioaktivní a způsobuje rakovinu.

Což je i jeden z důvodů, proč mám radši klasické žárovky než zářivky (a tedy i úsporné "žárovky").

Zatímco klasická žárovka vyzařuje silné a prospěšné infračervené světlo (silnější než to viditelné), tak zářivka už nikoliv a naopak vyzařuje určité množství nebezpečného UV, které se však výrobci naštěstí snaží odfiltrovat.

Ale to už jsem trošku odbočil, byť to lze brát jako vysvětlení, proč při focení v interiéru používám halogenové žárovky, nikoliv zářivky, které podle některých mají lepší podání barev.

Byť já si to nemyslím a v interiéru navíc fotím z 99% černobíle, tudíž mě to nijak netíží i kdyby to byla pravda.

Potom je tady ještě možnost jak IRG fotit snadno, rychle, jednoduše a digitálně, přičemž snímky už ani nevyžadují žádné další úpravy.

Ovšem zde je problém finanční.

Ze zahraničí lze zakoupit kompaktní Nikon modifikovaný pro plné spektrum, který jede na Androidu a přes aplikaci tedy lze fotit přímo v IRG.

Výsledky se jeví opravdu dobře, ale 359,- USD bohužel nemám...