Opět jsem trošku experimentoval a výsledkem je výše uvedené fotografie.

Snímek vznikl kolorováním černobílé fotky, což byla činnost, jenž mi zabrala asi tři hodiny.

Vybral jsem si k tomuto účelu snímek s poněkud "otevřenější" tématikou, tak se tímto pohledem můžete opět řádně pohoršit :-)

Kolorování této fotografie je zdánlivý nesmysl, neboť byla vyfocená jako barevná a do černobílé až následně převedena.

Nicméně, jedním z aspektů je fakt, že kolorovaná fotka se od té barevné bude vždy lišit a tím nejpodstatnějším důvodem je, že jsem si chtěl toto odvětví fotografie zkrátka vyzkoušet.

Neboť mám v plánu nafotit několik snímků na černobílý infračervený svitkový film, jenž se mi již pěkných pár měsíců válí v mrazáku a následně je kolorovat.

Ovšem, nejsem si jist, zda kolorovat přímo negativ, nebo až výsledný snímek.

Nicméně, byť je i první jmenovaná varianta relativně běžná, asi se přikloním spíše k té druhé, neboť snímek na papíře se bude kolorovat podstatně lépe, než negativ s rozměry 6x6 cm.

Zdrojem problému by však mohlo být to, že jsem žádný snímek z negativu na papír doposud nevyvolával a vždy jsem přímo oskenoval negativy.... zdá se tedy, že se to budu muset naučit.

Všechno potřebné včetně zvětšováku se tady zřejmě někde válí, stačí to tedy nějakým způsobem použít. Tedy kromě spotřebního materiálu, jako jsou papíry.

Jen doufám, že do toho zvětšováku půjde svitek a není jen na kinofilm.

Zatím do toho moc nevidím, ale co jsem tak pochytil na netu, tak po vyvolání se papír s fotografií musí vymáchat v jakémsi bělidle, o kterém netuším k čemu je dobré, pak vyprat, znovu ustálit a opět vyprat.

Před samotným kolorováním se má údajně snímek tónovat do sépie, neboť v opačném případě prý nelze dosáhnout požadované barvy kůže.

Samotné kolorování by pak mělo spočívat v tom, že se anilinové barvy rozmíchají do palety způsobem, aby se vlastně jednalo pouze o "špinavou vodu" a poté se dle potřeby štětci, prsty či třeba vatou začnou nanášet na mokrou fotografii, přičemž je prý nezbytných alespoň 10 vrstev, má-li tam být něco vidět.

Přičemž je údajně nezbytné barvy průběžně vysoušet, aby se tam netvořily kapky a nežádoucí struktura povrchu.

Tudíž, úplně jednoduše to nezní...

V posledních dnech jsem si vyzkoušel několik vskutku zajímavých fotografických technologií, které ovšem příliš nevstoupili do povědomí a jsou tedy využívané pouze velmi zřídka.

A to se mi líbí, neboť rád dělám věci jinak, než ostatní.

Což je ostatně patrné i z toho, že fotím převážně v infračerveném spektru.... byť v této oblasti už zdaleka nejsem jediný.

Trošku jsem experimentoval s focením v IRG a částečně i v IGM, spektru.

Prozatím pouze prostřednictvím dvou postupných expozic, přičemž z každé jsem si vzal potřebnou složku spektra... nicméně, dalo by se to vyřešit důmyslněji prostřednictvím lomového hranolu.

Dále jsem lehce zkoumal možnosti skenografie, to však ztroskotalo na tom, že bych k tomuto účelu potřeboval starý velkoformátový fotoaparát, kde bych upravil pouze způsob snímání.

Prozatím se mi však nepodařilo za rozumnou cenu žádný sehnat.

A aby toho nebylo málo, ještě mám v mrazáku pár svitků citlivých v infračervené oblasti, tak by bylo dobré vyzkoušet, co to udělá v kombinaci s Lubitělem.

Každopádně, podmínky jsou venku na focení perfektní, takže by bylo dobré toho využít, tudíž by se mi opět hodila nějaká ta slečna...