Žádné nové snímky jsem v poslední době nepořídil a tak ve volných chvílích upravuji stále ty z květnového focení s modelkou Furieux, byť ty potencionálně nejzajímavější záběry už jsem zpracoval dříve.

Takže opět nějaké ty svíčky, šroubováky, lana a tak podobně... tedy nuda...

Důvod, proč jsem od té doby žádné další fotografie nepořídil je obvyklý a vlastně jsem, poučen minulostí, obdobný vývoj i očekával.

Přesto, je to trošku jiné, než obvykle... s touto slečnou jsme se domlouvali na dalším focení, přičemž dokonce nakreslila, jak by si fotky představovala a následně jsme si, po jednom odkladu, domluvili termín.

Poslední, co mi napsala bylo: „skvělé, tak jsme domluveni“.

Podotkl jsem, že ještě ne tak úplně, jelikož sice máme domluvené datum, ale nikoliv místo focení a setkání. Na to jsem již odpověď neobdržel, stejně jako když jsem se den před domluveným termínem dotázal, zda to platí.

Celé je to tedy poněkud zvláštní.

Na druhou stranu, když se nad tím zamyslím, tak to zase tak překvapující není, obzvlášť například v kontextu předchozího focení... respektive jeho tématického pojetí.

Škoda, no... taková šikovná slečna to byla. Ale asi se rozhodla věnovat spíše fotografickým tématům bližším normálnosti :-) 

Již od roku 2011 jsem byl registrován na fotografickém webu DigiArena a čas od času do tamní galerie vložil nějaký ten snímek.

Zajímavé věci se začaly dít, když došlo na fotografie z posledního focení, neboť se staly zdrojem značného pobouření tamních velmi puritánsky založených osob, zjevně plných komplexů a chorobných představ o podstatě fotografie, jakožto i mnoha dalších věcech.

Nejaktivnější byly jakési, patrně staré, zahořklé ženštiny, které snad přicestovaly strojem času ze středověkého kláštera.

Jak se ukázalo, v dané galerii se celkově vyskytují zejména lidé, kteří se rozplývají nad snímky jakýchsi abstraktních šmouh, které rozhodně nelze nazývat fotografiemi. Uvedené šmouhy jsou pak v galerii "důmyslně" doplněny fotkami různých děr v plotu, skvrn na zdi, pouličních lamp či roztomilých zvířátek.

Jejich autoři si pak v přesvědčení o vlastní fotografické výjimečnosti vzájemně vzdávají poklony a o těchto "uměleckých dílech", které by patrně měly viset ve světových galeriích, sáhodlouze diskutují.  

Výše uvedené vedlo v rozvoj diskuze o několika desítkách, snad i stovkách, příspěvků pojednávající o tom, jak je strašné, že snímky jako ty mé vůbec existují, že co když to tam najde nějaké dítě, že určitě hned bídně zhyne zděšením... a celkově se zdálo, že ty fotky rozpoutají třetí světovou válku.

Jako závadné byly označovány i zcela nevinné snímky, jako je například ten výše uvedený.

V rámci prosazování svých názorů se pak někteří v diskuzi uchylovali k šíření různých nepravd a pomluv, v důsledku čehož jsem do ní též musel vnést pár slov a věci uvést na pravou míru.

V jednom případě jisté slečně došlo, že skutečně neexistuje nic, co by její slova podpořilo a následně se tedy omluvila.

Pak se do toho vložil administrátor galerie a pravil:

Jeho přesvědčení vzít v potaz názory kolegů mu však patrně dlouho nevydrželo, protože po poměrně krátké době jsem obdržel tento e-mail:

Se vší slušností jsem tedy odepsal, požádal o odstranění mých osobních údajů a více mě to nezajímá.

V každém případě, vůbec nešlo o nějaké fotky v nějaké galerii, nýbrž o princip, respektive nastupující trend neúnosné cenzury a politické korektnosti.

Jak je patrné z výše uvedeného e-mailu, i dotyčný si byl vědom toho, že to není zrovna férová hra, ale z nějakého důvodu se rozhodl podvolit davu křičících šašků.

Domnívám se však, že ti za své jednání a názory nenesou plnou zodpovědnost... jejich často narušené vnímání sexuálních prvků ve fotografii je patrně způsobeno dobou, v které vyrůstali - komunismem i náboženstvím docházelo k potlačování lidské přirozenosti.

Když však pominu všechny tyto malichernosti, je nutno se na problém podívat z mnohem širšího pohledu a globálnějšího hlediska.

A pak je zřejmé jediné... řítíme se do novodobé totality, která však bude mnohem děsivější než ta v minulosti, neboť bude mít k dispozici internet a moderní technologie, což může mít nedozírné následky.

Již mám námět, jak všechna tato slova shrnout do jediné fotografie. A to i přesto, že se o politiku příliš nezajímám a fotit politicky orientovaná témata jsem v úmyslu nikdy neměl.

Jak se však říká, výjimka potvrzuje pravidlo.

Abych se ještě vrátil k publikaci mých fotografií, tak tento web je místem, kam na ně nikdo nemůže a mohu (a budu) zde tedy publikovat naprosto cokoliv, co chtít publikovat budu.

Teoreticky by to mohl narušit pouze poskytovatel hostingu, na kterém tento web jede, což je však nepravděpodobné. Toho jsem s obsahem mého webu seznámil, ještě před tím, než jsem k němu web přesunul a bylo mi řečeno, že je to v naprostém pořádku.

Kdyby k tomu však teoreticky i přesto došlo, tak si web dám na vlastní server, který mi běží doma na chodbě a tyto stránky na něm již nějakou dobu jely. Nicméně poněkud pomaleji, proto jsem je následně vrátil zpět.

Jediné co zde může způsobit nedostupnost některých fotografií je skutečnost, že některá z modelek "náhle prozře", dojde jí, že nechce mít na internetu nahé fotky a "hříchy mládí" se snaží dostat z očí veřejnosti.

Obvykle v takovém případě vycházím modelkám v jejich žádosti vstříc... a to i přesto, že bych nemusel, neboť v dohodě o použití fotek (model release), kterou modelkám obvykle dávám podepsat, s publikací souhlasí.

Jinak, co se týče budoucí publikace mé tvorby v galeriích třetích stran, tak Fotoparta v posledních dnech nefunguje se slovy:

"Nastala chyba. Hlaseni bylo odeslano. Omlouvame se za neprijemnosti"

...a na DeviantARTu mi brzy vyprší třítýdenní BAN.

Když to tedy všechno shrnu... skutečnost, kolik emocí a v jakém rozsahu, jsou mé fotografie schopny vyvolat, mě velmi inspirovala k další tvorbě a další galerie zde tedy budou jen a jen přibývat...