V posledních dnech jsem se poměrně intenzivně věnoval mému stařičkému velkoformátu Fotokor.

Po pracném úsilí už se mi z kombinace původního objektivu a torza toho náhradního, podařilo složit něco, co sice na první pohled nepůsobí úplně estetickým dojmem, ale, což je hlavní, zdá se, že to i funguje. Jsem upřímně zvědav, jak dlouho tomu tento stav vydrží.

Neobešlo se to úplně bez potíží, přičemž první byla v tom, že se mi už před nějakou dobou rozpadl přední optický člen. Druhá pak v nekompatibilitě původního aparátu a náhradních dílů.

Že tam bylo sem tam o šroubek či otvor na něj, méně nebo více, to by mě tak netížilo, ale potíž byla v tom, že mají úplně jinak řešený předek. U toho původního vystupuje ven mnohem delší část tubusu, zahrnující optické prvky. A závěrku jsem mi podařilo zprovoznit zrovna v tom druhém.

Takže jsem ty optické prvky řádně vyčistil a slepil izolepou do stavu, v jakém předpokládám, že byly původně, byť úplně jistý si tím nejsem. V každém případě, obraz na matnici se při tomto složení jevil nejlépe.

Řádně jsem je tou izolepou omotal, aby hezky sedly do otvoru objektivu a rozhodl se vyčistit ještě zadní optické prvky, které prozatím drží pohromadě.

Bohužel mě tak nějak nenapadlo, že netěsní a tak mi do toho natekla voda. Usušil jsem to tedy moji obrovskou 500W žárovkou, při čemž jsem tak nějak pozapomněl, že je to z kovu a slušně si popálil prsty. Poté jsem to namontoval zpět do objektivu a zdá se, že je vše v pořádku.

Do té doby jsem se ovšem zabýval stále pouze objektivem (a závěrkou v něm), nyní však přišlo na řadu tělo samotné.

Trošku jsem poohýbal ty plechy, aby tam šla dobře matnice i kazeta na film, vteřinovým lepidlem zalepil co kde odstávalo, opravil zavírání, aby to i drželo zavřené, očistil kazetu od odpadávajícího nátěru a trošku ji zohýbal do funkčního stavu a rozhodl se vyčistit matnici.

Hezky jsem ji naleštil, byla jako nová. Ovšem, když jsem ji vložil kam patří a vyzkoušel, tak se ukázalo, že úskalí je v tom, že jsem ji tam vložil naopak.

Opět jsem ji z těch zad demontoval a otočil. Nicméně, poté již nešly nasadit na aparát, tak jsem naznal, že je ten plíšek nutné trošku přimáčknout sikovkami.

A byť jsem k té matnici přistupoval něžně a přátelsky, bohužel to nepřežila a praskla... což je vskutku nemilé.

Musím tedy sehnat novou. Dle informací na Temné komoře se prý dá poměrně snadno vyrobit, ovšem mě se přece jen jeví jako o poznání jistější, zajít do sklenářství a nechat si uříznout kus matného skla.

Respektive asi víc kusů, neboť se ukázalo, že zcela v pořádku vše není ani se samotnou kazetou. Je totiž určena na skleněné desky a s plan filmy tak úplně nepočítá.

Film tedy budu muset umístit až na sklo, což může být v absolutní tmě poměrně problematické.

No, asi to prvně vyzkouším na papíry, neboť těch úskalí, proč by to nemuselo fungovat, je tam hodně. Závěrka se občas sekne a zůstane tak otevřená, nebo v lepším případě zavřená... netuším, zda tam nezatýká světlo měchem... netuším, jak je to se světlotěsností kazety... je asi milion dalších způsobů, jak se tam světlo může dostat...

Další potíž vidím v tom, že hloubka ostrosti je extrémně nízká a zaostřování značně citlivé, takže nebude snadné vyměnit kazetu za matnici, aniž by se něco pohlo.

Nehledě na to, že můj stativ za 250,- Kč není úplně stabilní ani s m4/3 bezzrcadlem a s Flexaretou už má hodně co dělat, aby se nerozpadl. To tedy není úplně zárukou stability.

Fotokor jsem na něm zatím vyzkoušet nemohl, neboť disponuje podstatně větším stativovým šroubem (stejně jako Flexareta) a ještě mi z Hong Kongu nedorazily redukce.