Dnes, tedy teď už vlastně včera, jsem na internetu narazil na velice zajímavou věc, nesoucí název Speed Booster.

Je to konvertor, který se umisťuje mezi tělo a objektiv bezzrcadlovek (na zrcadlovkách jej není možné použít pro nedostatečnou vzdáleností mezi optikou a čipem) a který by měl u kinofilmových objektivů, dnes označovaných pojmem "full frame", při jejich použití na aparátech s čipem velikost APS-C či m4/3 zkrátit ohnisko (respektive snížit crop factor), zlepšit světelnost objektivu o jeden stupeň a dokonce i celkovou kvalitu snímků.

Ano, na první pohled to zní jako absolutní nesmysl a výplod choré mysli marketingového oddělení dané společnosti, jenže když se na to podíváme blíže, tak ono to začíná dávat smysl a alespoň z teoretického hlediska vlastně není důvod, proč by tomu tak nemohlo být.

Vezměme to tedy od začátku... jak jistě víte, čipy dnešních digitálních fotoaparátů jsou často podstatně menší, než tomu bylo v případě kinofilmového políčka. Když se tedy promítne obraz objektivu, který je schopen vykreslit plný full frame obraz, na snímač menší velikosti, dochází k ořezu a je využit pouze výřez z celkového vykresleného kruhu.

Tím dochází ke snížení úhlu záběru a k prodloužení ekvivalentní ohniskové vzdálenosti. Často používaná formulace, že se tímto způsobem mění ohnisko je však velmi nepřesná, neboť fyzická ohnisková vzdálenost objektivu je samozřejmě pořád stejná a nemění se ani hloubka ostrosti... ta je totožná jak kdyby se objektiv použil na plnoformátovém fotoaparátu a následně se ze snímku udělal výřez odpovídající úhlu záběru jaký je zachycen prostřednictvím čipu menších rozměrů.

Hodnota poměru velikosti se nazývá crop factor. U APS-C čipů bývá 1,5x či 1,6x, zatímco u bezzrcadlovek, jako je mnou využívaný Olympus E-PL1, dokonce 2x.

V praxi to znamená, že pokud máme objektiv fyzické ohniskové vzdálenosti 50mm, po nasazení na bezzrcadlovku s crop factorem 2x je nutno ji vynásobit touto hodnotou.

Ekvivalentní ohnisková vzdálenost pak je 2x50, tedy rovných 100mm, což už značně omezuje možnosti využití.

Pokud je žádoucí co nejdelší ohnisková vzdálenost, tak to nemusí být na škodu, ale jsou-li naopak preferovány širokoúhlé záběry, jako je tomu i v mém případě, ty pozitiva se již vytrácí a je to spíše na škodu. Téměř ze všech objektivů totiž tímto způsobem vzniká "dalekohled" a jedinou možností pro širokoúhlé záběry je použití objektivů určených přímo pro danou velikost snímače.

Ty však obvykle bývají drahé a jediným schůdným řešením bývají setové zoomy, které však mívají horší světelnost, typicky F3.5 a horší.

Právě vyřešení tohoto problému si klade za cíl optický prcek Speed Booster, který obsahuje širokoúhlý konvektor, který 0,71× zkracuje ohniskovou vzdálenost.

Na snímači velikosti APS-C tedy crop factor téměř zcela eliminuje a objektiv se jeví obdobně jako by byl nasazen na kinofilmovém či plnoformátovém fotoaparátu.

Crop factor v takovém případě bude zhruba 1,065, tedy zcela zanedbatelný.

Nasadíme-li tedy 50mm objektiv na tělo s APS-C čipem s crop factorem 1,5x, tak je to 50 x 1,5 x 0,71, tedy 53,25 mm ekvivalentních.

O něco horší už je situace u systému m4/3, kde je crop factor 2x, tedy 50 x 2 x 0,71, což je 71mm. Následný crop factor tak činí 1,42x, což sice není úplně ideální, ale oproti 2x je to velice příjemné zlepšení.

Upozorňuji, že výsledná hodnota ohniska počítaná bez cropu není ekvivalentní ohnisko, nýbrž skutečné fyzické (!!!), vzniklé optickou soustavou. Mění se tedy i hloubka ostrosti. Ekvivalentní přichází na scénu až právě spolu s cropem.

Fyzické ohnisko optické soustavy 50mm objektiv + konvertor je tedy 35,5mm, ekvivalentní pak 53,25 na APS-C čipu s crop factorem 1,5x, respektive 71mm v případě cropu 2x na systému m4/3.

Pro lepší pochopení následného textu si nyní připomeňme funkci telekonvertoru - ten má za cíl prodloužit ohniskovou vzdálenost optické soustavy, v důsledku čehož se sníží světelnost a bohužel i kvalita fotografií. Snížení světelnosti má na svědomí velikost clonového otvoru, který je pořád stejný, zatímco ohnisková vzdálenost soustavy je delší, než tomu bylo původně. Světelnost totiž vychází z podílu ohniskové vzdálenosti a průměru otvoru.

Zhoršení kvality je pak dáno faktem, že bez něj na snímač dopadá světlo v jeho původním rozlišení, zatímco použitím telekonvektoru jsou světelné paprsky rozptýleny do většího kuželu a výsledné rozlišení tak značně klesá.

U Speed Boosteru je princip přesně opačný, byť zdánlivě to někomu nemusí dávat smysl.

Úkolem konvertoru je vykreslit právě plochu APS-C snímače a to prostřednictvím soustavy čoček, která zkoncentruje světelné paprsky na menší plochu - princip nálevky. Úhel záběru zůstává téměř stejný jako v případě kinofilmu.

Toho není možné docílit kupříkladu prostřednictvím běžné širokoúhlé předsádky, neboť ta tok světelných paprsků koriguje již před objektivem a plocha kruhu objektivem vykresleného je tedy stále stejná, tudíž i nadále dochází ke cropu a je využit jen výřez.

Ohnisková vzdálenost se zkracuje, zatímco průměr otvoru zůstává stejný

Crop factor není eliminován úplně údajně kvůli dosažení co nejlepších optických vlastností.

A teď to nejzajímavější... použitím konvertoru se z běžného 50mm objektivu tedy stává 35,5mm a jak jsem již zmiňoval světelnost je přímým podílem ohniskové vzdálenosti a velikosti clonového otvoru. Kupříkladu, 50mm objektiv se světelností F1.4 by měl mít otvor v optickém středu soustavy o velikosti 50/1,4, to je 35,7mm.

Ohnisko se tedy prodlouží, otvor však zůstane stejný... tímto principem se světelnost zlepší o jeden stupeň (za předpokladu, že nedojde k posunutí optického středu soustavy).

Pro přehlednost připomínám clonovou stupnici:

1.0, 1.4, 2.0, 2.8, 4.0, 5.6, 8, 11, 16, 22, ...

Jak je z ní patrné, když kupříkladu v kombinaci s tímto adaptérem nasadím na Olympus E-PL1 PEN objektiv Olympus G.Zuiko 50mm F1.4, tak bude mít pohádkovou světelnost F1.0.

To lze ověřit výpočtem:

(50*0,71) / (50/1,4) = 0,994

(fyzické ohnisko objektivu) / (velikost otvoru) = (světelnost)

Ve výsledku by tedy teoreticky měla být ještě o malinko lepší než je F1.0, ale k ověření, zda se teorie s praxí shoduje, by bylo nezbytné změřit reálnou velikost otvoru.

Čistě teoreticky lze vycházet i z toho, že se světelnost mění ve stejném poměru jako ohnisková vzdálenost, tedy 1,4 x 0,7, což je 0,98.

Zkrátka to bude něco málo pod F1.0, na setinách už nesejde...

Ale dalo by se jít ještě dále, až na samotné limity Speed Boosteru. Podporovány jsou objektivy se světelností až F1.26, přičemž výsledná clona pak bude F0.9, což je nejlepší světelnost, jaké je adaptér schopen dosáhnout.

V případě použití objektivu s lepší "vlastní" světelností už by měl SB menší otvor než samotný objektiv.

To máme vysvětleny dva prvky - zkrácení ohniskové vzdálenosti a zlepšení světelnosti. Zbývá tedy ten poslední - údajná zlepšená kvalita výstupu.

I zde je vysvětlení překvapivě poměrně prosté. V důsledku toho, že se obraz "stlačí" na plochu relativně malého čipu, budou i méně výrazné některé optické vady a neduhy.

Kromě toho se využije téměř celý obraz, který je objektiv schopen vykreslit, nikoliv tedy jen výřez jako v případě cropu. Tím pádem je oproti cropu vyšší i optické rozlišení.

A díky částečnému zachování crop faktoru se zamezí vinětaci v rozích a okraje, které u starých objektivů často nebývají příliš ostré, budu oříznuty.

Takže, teoreticky by se tímto způsobem mohlo z objektivů dát dostat opravdu maximum. Díky těm ořezům i lepších výsledků než na full frame, alespoň v případě starých objektivů... ale to už je čistá teorie.

Na druhou stranu je však potřeba na to nahlížet i z opačného pohledu - adaptér obsahuje další optické prvky, kde se mohou vyskytovat přechody sklo-vzduch, což kvalitě příliš nepřidá, ani kdyby samotné optické prvky byly sebekvalitnější.

Takže se domnívám, že tyto aspekty "pro" a "proti" se ve výsledku tak nějak vyruší a kvalita bude zhruba stejná, jako bez tohoto konvertoru.

Ale to už jsou jen spekulace, jak to funguje v praxi lze zjistit jediným způsobem - vyzkoušet to.

Originální adaptér je počinem společnosti Metabones, která za něj bohužel chce těžko uvěřitelných $599 USD. Na druhou stranu, objektiv se světelností F0.9 by byl podstatně dražší...

Adaptér existuje v mnoha verzích, přičemž mě zajímá ten, který je určený pro těla systému m4/3 a objektivy Canon EF. Na tento bajonet mám totiž redukce pro všechny své objektivy.

Konvertor je dokonce i elektronický a fungují tedy záležitosti typu ovládání clony z těla, přenos clonového čísla, ovládání optické stabilizace atp...

V některých verzích je pak funkční dokonce i autofokus, ale ten je prý velmi pomalý.

Já však používám převážně objektivy manuální, takže tyhle informace jsou pro mě zcela nepodstatné.

Naštěstí se dají na eBay najít různé kopie a padělky, které už sice elektronické nejsou, ale jinak by měly mít vlastnosti shodné. Samozřejmě za cenu podstatně nižší, v přepočtu něco kolem 2.000,- Kč.

Otázkou zůstává, jak to je s kvalitou... přece jen už jsem si tam onehdá kupoval širokoúhlou předsádku a ta byla tak šíleně nekvalitní, že se vůbec nedá použít a není dobrá snad ani jako lupa na pálení mravenců.

Ale to byl levný šmejd a asi to nejde brát tak obecně. Tohle je přece jen o něco dražší a i co se zpětné vazby týče, tak se tam vyskytují stovky kladných hodnocení.

No, asi to risknu, hodně mě to láká... jak to zkrácení ohniska, tak clona F1.0.